Můj příběh

Miluji čokoládu a sladkosti, svoji rodinu, příběhy a psaní. Mnohokrát jsem v životě zakopla a občas i padla na dno.

Dnes, po čtyřicítce, konečně stojím ve svojí síle. Ale dost to bolelo…

Po smrti partnera jsem se dlouho zvedala na nohy. Psychicky i zdravotně.

Kvůli chronické nemoci, ulcerózní kolitidě, jsem užívala hodně léků. Celých 15 let. Chvíli dokonce i antidepresiva. Ztratila jsem šest nenarozených dětí…

Přečtěte si můj příběh a zjistěte, že to jde vše ustát a nezbláznit se. ;) A ještě dodávat sílu a naději v zázraky.

Jak to začalo...

Až do dvaceti let jsem měla vcelku bezproblémový život. Jediné, co mě trápilo, byly nejrůznější zdravotní obtíže (alergie, časté záněty průdušek, dermatitida) a nějaké ty pubertální problémy.

Gympl jsem absolvovala, řekla bych, levou zadní. I bez šprtání jsem patřila mezi jedničkářky. Vždycky jsem ale byla na sebe přísná a kromě jídla velmi svědomitá.

Jak se později ukázalo, ne vždy je taková povaha pro zdraví to nejlepší. Na druhou stranu jsem milovala sladkosti, čokoládu a nedokázala se v jejich konzumaci moc kontrolovat…

Po gymplu jsem začala studovat Vysokou školu chemicko-technologickou, Fakultu potravinářské a biochemické technologie. Díky tomu jsem začala objevovat tajemství potravin a biochemie.

Původně jsem ale přemýšlela nad medicínou nebo žurnalistikou. Chtěla jsem vždycky pomáhat lidem a taky psát. V pubertě mi přezdívali „spisovatelka“ nebo taky Phoebe („Fíbí“ z přátel). Prý jsem jí podobná.

(Obojí se mi splnilo. Lidem pomáhám se zvednout na nohy hlavně při problémech se střevními záněty (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba). Napsala jsem několik e-booků, tištěnou knihu a dokonce píšu i texty na zakázku.)

Ostrý pád středoškolské premiantky

Na vysoké škole jsem najednou nebyla ta gymnaziální „hvězda“. Alespoň ve výsledcích. Především v matematice, kde jsem první test napsala na 0 bodů, slovy nula!!! bodů.

Náročnost studia, moje sklony k perfekcionismu a špatná strava se ve druháku projevila na mém zdravotním stavu – diagnostikovali mi chronický zánět tlustého střeva, ulcerózní kolitidu.

Ani další diagnóza, Běchtěrevova nemoc, mě ještě nepřivedla na jinou cestu. Začala jsem brát léky a ke spokojenosti mi stačilo, že relativně bezbolestně přežívám. To, že nemoc je cesta a tělo a duše volá o pomoc, jsem stále nevnímala.

Tragická nehoda

Přišel největší šok a zlom mého života. Bylo mi dvacet dva let a ze dne na den se mi zhroutil dosavadní život.

V tu dobu jsem se úspěšně vzpamatovávala z druhého ataku ulcerózní kolitidy a léčby kortikoidy. Jenže přišla strašná zpráva.

Můj tehdejší přítel se svojí motorkou vyletěl ze silnice a narazil do betonové skruže. I přes snahu lékařů na místě zemřel.

Intenzivní, krvácivé a bolestivé průjmy související s ulcerózní kolitidou se rozjely naplno. Běhala jsem na záchod 30x denně a 10x v noci, do toho dodělávala diplomku a brala vysoké dávky kortikoidů.

Pankolitida, tedy 100% postižení tlustého střeva zánětem, byla na světě.

Vypadalo to, že mi lékaři budou muset celé střevo vzít a udělat vývod (stomii). Byla jsem totálně v pr….. Doslova a do písmene.

Konečně jsem si ale uvědomila, že nejvíc svůj stav ovlivním tím, jak se k problémům, stresům a také k jídlu postavím. A taky, že za své zdraví jsem zodpovědná jen já sama.

Cesta za uzdravením a výživové poradenství

S pomocí nutriční terapeutky Elišky Astlové jsem se začala dávat dohromady.

U ní a jejího muže, prof. MUDr. Jaromíra Astla, jsem absolvovala rekvalifikační kurz výživového poradenství akreditovaný MŠMT (Clinic21 s.r.o.).

Díky svému vzdělání jsem v kurzech manželů Astlových navíc začala přednášet o technologii výroby potravin.

„Testovala“ jsem, co se mnou které jídlo dělá, a vyzkoušela desítky nejrůznějších terapií.

Mimo jiné psychosomatickou medicínu, akupunkturu, práci s energiemi, české i čínské byliny, potravní doplňky, EFT, vizualizace, meditace i homeopatika. Prostě téměř vše, na co si vzpomenete.

Kombinací klasické léčby, kvalitní stravy a alternativních metod se mi podařilo se dostat do remise (= klidová fáze chronických onemocnění).

Dnes jsou to více než 4 roky, co jsem po předchozích 15 letech intenzivní klasické léčby, mohla vysadit léky…

Jsem úplně bez léků a považuji se za vyléčenou z ulcerózní kolitidy. I když lékařsky tenhle termín oficiálně neexistuje. Střevní zánět je totiž klasickou medicínou považován za léčitelný, ale ne vyléčitelný.

Láska, děti, rodina

V roce 2007 jsem potkala skvělého muže. Stal se mojí životní oporou a láskou a zvládl se mnou všechny bolestné etapy léčby mé duše a těla.

Spolu jsme také překonali nové překážky v životě, především ztrátu šesti nenarozených miminek.

Jak moc ty ztráty bolely, asi nemusím popisovat… Málem jsem se vzdala naděje na vlastní zdravé děti.

Víra a desítky dalších terapií (nikoliv IVF) mě však udržely na cestě za nimi a díky tomu jsme se dočkali i my třech zdravých dětí.

Nejstaršího syna Pavla, prostřední dcery Magdaleny Anny a nejmladší Lucie Lilien.

Několikrát jsem si sáhnula na skutečné dno. Všechny tyhle propady mě však dovedly k víře, lásce, pokoře a vděčnosti.

Za každý malý zázrak, zdravotní posun i obyčejnou klidnou chvíli sama se sebou nebo s rodinou.

Vyzkoušela jsem snad tisíc a jednu metodu, abych našla pohodu a klid. Sama v sobě. Podařilo se.

Díky tomu všemu vám pomůžu nejen se stravou, ale podpořím i vás na vaší cestě za pohodou v jídle i dalších oblastech vašeho života.

Potřebujete zjistit, jak se tohle vše dá ustát? Je moje uzdravení zázrak nebo „jen“ práce na sobě?

Inspirujte se v e-booku s mým příběhem (ke stažení zdarma). Hodně z vás mi už psalo, že je můj příběh nakopl
a dodal sílu.

Tak dejte i sobě naději v zázraky.