Proč je fajn se inspirovat ve stravě TČM a vařením podle pěti elementů? 

Je to přirozené. A není to jen podle TČM. Myslím, že i naši předkové jedli podle podobných principů. Je to přirozená pestrá strava, sezonní a lokální. Pokud bychom měli všichni dobře vyvinutou intuici a poslouchali ji, tak nepotřebujeme tabulky rozdělení stravy dle pěti elementů.

Ale někde se musí začít, tak proč tedy ne troška teorie. Ale úplně jednoduše – pět elementů je pět chutí a všech pět chutí je prima mít v jednom jídle zastoupeny. Ty chutě jsou – sladká, slaná, hořká, kyselá a ostrá (pikantní). Mám v praxi odzkoušeno, že to působí nejen lahodně na naše chuťové buňky, ale i na celkové uspokojení z jídla a významně to omezuje potřebu se po jídle dorazit něčím sladkým, či slaným.

Oni v podstatě často takto intuitivně (aspoň to tak vnímám) vaří ti nejlepší šéfkuchaři. Taky přidávají do jídla špetku něčeho, co tam normálně lidé nedávají a přitom to pak tu chuť jídla dotáhne k dokonalosti, aniž by to bylo na první (možná ani na to poslední) ochutnání poznat. 

V zásadě vždy říkám, že maso či obiloviny jsou základ a vždy mají chuť sladkou (nehledě na tabulky, kdy jsou třeba víc „ostré“ nebo „slané“, atd.) a zbytek se dá vyvážit kořením a přírodními přísadami. Taková často opomíjená je chuť hořká a kyselá.

Takže do každého jídla kapička kvalitního octa, bílého vína, citronové štávy a zároveň špetka citrusové kůry (v bio kvalitě, klidně sušená), zelených natí, nebo piva, z vás udělá michelinského šéfkuchaře. Dodání ostré a slané chuti už je pak obvykle samozřejmostí. 

Jak vnímáš inspirace podle sezóny a vaření podle „orgánů“ a jejich přiřazení k jednotlivým orgánům? 

Sezóna, teda sezónní stravování, je jasná a logická věc. Potraviny dostupné v určité sezoně jsou ty nejprospěšnější. Protože přirozeně chladí, nebo ohřívají, jsou šťavnaté nebo kyselé…. Druhá věc je ale naše moderní doba a naše moderní odchylky od normální konstituce. Proto striktně nezakazuji v zimě chladit (někdo to prostě potřebuje), či v létě zahřívat.

Tahle problematika je ale už hodně individuální a musela bych popsat několik stránek, aby si každý našel přesně to své. Ale obecně se sezonní potravinou člověk neudělá chybu. Může si je třeba upravovat podle své konstituce. Zmrzlé dámy si v zimě tu kořenovou zeleninu upečou, horkokrevný vystresovaný muž si ji prostě dá syrovou nebo jen mírně tepelně zpracovanou. 

S přiřazením k orgánům jsem zdrženlivá. Vždy studentům (jsem současně i lektorka výživy TČM na škole v Hradci Králové) kladu na srdce, že nejdřív musí vyřešit to, aby potravina prošla trávícím traktem tak, že se ty správné živiny vstřebají a naopak potravina tomu trávícímu traktu neuškodí.

Až sekundárně mohou řešit další orgány a působení potravin na orgány. Primárně pokud potřebujeme dát orgány do rovnováhy, nebo se jí aspoň začít přibližovat, použiji spíš byliny než stravu jako takovou. Ta je v této chvíli podpůrná a vždy zaměřená na to, aby podpořila slezinu.

Až v okamžiku, kdy slezina dokáže dobře trávit (podle  Číňanů za kvalitu trávení může v první řadě slezina) a člověk se cítí lépe, můžeme klást důraz na „posilování“ orgánů stravou. 

Faktem je, že žijeme v malinko (víc) bláznivé době a naše životy se celkově té sezonně nepřizpůsobují… Pořád máme teplo, jdeme z vytopeného bytu do auta, kde si během chvilky zatopíme, pak přeběhneme do teplých kanceláří, dílen, učeben. Teda většina z nás.

Žijeme hekticky, tzv. jangově. Poškozujeme slezinu nadměrným přemýšlením, nepravidelností, nedostatkem pohybu i nedostatkem spánku. Následně tím oslabujeme i ledviny a stresem přehříváme a blokujeme játra. Proto často potřebujeme orgány a jejich energie podpořit jídlem i mimo jejich „sezónu“. Ale to už je dost individuální a sezónní stravování je naprostý základ. 

Pro individuálnost je moc dobře, pokud umíme naslouchat tělu. Tedy těm skutečným signálům. A to je právě často kámen úrazu, protože často jsou ty signály utlumené nejrůznějším oslabením jednotlivých orgánů. Právě v energii a projevech jednotlivých orgánů je potřeba hledat základ a návod, jak se tomu naslouchání naučit. 

Napadají  Tě ve stručnosti základní rady pro jednotlivá roční období? Začneme třeba zimou. 

Pro zimu – určitě se vyhnout velmi studeným potravinám a syrovým potravinám. U většiny lidí není vhodné začínat detoxikaci. Ačkoliv… já po posledních Vánocích, kdy mi stačily tři dny sytých jídel, jsem si ji musela nasadit. Tedy v mé podobě to byl jeden den na šťávě z červené řepy a mrkve, další dny zeleninový vývar a zelenina a ovoce. Úplně jsem vynechala pečivo, jedla jsem vajíčka, ořechy… taková vege-paleo strava.

Cítila jsem to tak, potřebovala jsem to tak. 

Pokud ale jíte relativně normálně, trávení vám funguje, počkejte si s „detoxem“ na jaro. V zimě polévky, polévky a polévky.  A ještě maso, vejce, kořenová a kvašená zelenina. 

A co jaro?

Tady může nastoupit detox… otázkou spíš je, co je jaro. Právě u tohoto období bych se řídila spíš přírodou než kalendářem (ani tím evropským, ani čínským, které za jaro považuje už druhou půlku února). 

Jakmile začnou rašit zelené lístky ze země, je čas jara. Nebo to neodbytně začnete cítit jako potřebu. Často člověk i uklidí doma. Prostě debordelizuje své vnější prostředí a má chuť debordelizovat i to vnitřní. :-)

Tady můžou taky nastoupit zeleninové vývary – s řasou kombu a slzovkou, případně houbou shiitake. A do vývaru přidat ještě navíc miso. Tahle kombinace je ideální nakopávač na brzké jaro.

Před Velikonocemi bychom se taky měli inspirovat našimi předky, kteří drželi půst. Pokud ne přímo půstem, tak bysme měli jíst aspoň střídměji. Žádná těžká a mastná jídla. Vynechat alkohol, sladkosti. Pořád je na místě jíst kvašenou zeleninu. Kolem Velikonoc taky přichází čas na špenát z kopřiv a samozřejmě vajíčka. 

K pití je fajn zařadit čaj z čerstvých kopřiv. Pro horkokrevníky s dobrým trávením – klidně i zeleninové šťávy. Případně tolik populární celerovou šťávu nebo zelený ječmen. 

Kdo šťávy na jaře ne?

Rozhodné ne u těch, kteří mají vnitřní patologickou vlhkost. To znamená ti, co:

• Mají pocity těžkých nohou.
• Ztěžka přemýšlí.
• Mají sklon k otokům, ale taky špatné trávení – nadýmání, řídká stolice.
• Trpí na světlé výtoky z kterýchkoliv sliznic.

Tady prosííím, šťávy ne. Nejdřív vysaďte úplně pečenou mouku (jakoukoliv, včetně bezlepkové), cukr, alkohol. Nasaďte polévky, kurkumu s pepřem, ředkvičky, kořenovou zeleninu na všechny tepelné úpravy. Pak teprve zkuste šťávy. Tak za 3 měsíce odhaduji. 

Doporučení pro léto? 

V létě už jsou pro většinu z nás šťávy ok. Můžete si dělat ovocné i zeleninové. Ovoce i zeleninu jíst syrové. Také dobře v tomto období trávíme zakysané mléčné produkty (ideálně v bio nebo farmářské kvalitě). Klidně můžete jíst i cizokrajné melouny, do nápojů si přidávat citrony a také mátu. Jen prosím, nedávejte si do pití led.

Hojnost rostlinné stravy v létě je enormní a pokud maso, tak určitě ryby a světlejší maso. Většinu z nás to navíc v horkém létě táhne k tomu jíst méně a víc pít. To je v pořádku.

Jak to vypadá se stravou v pozdním létě? Jaká je vhodná? 

Tady začnou mít větší problémy často lidé s oslabeným trávením. U těch, co mají oslabené zažívání – pozor na vlákninu. Pokud tyto obtíže máte – v pozdním létě nastává čas jíst méně vlákniny ze syrové zeleniny a ovoce. Vhodnější je začít s tepelnými úpravami.

Podle venkovní teploty už je fajn začít vařit hutnější zeleninové pokrmy. Červené maso, včetně vepřového, by se nám zase mělo začít vracet do jídelníčku. Ze zeleniny nastává čas na červenou řepu a dýně. Ovoce už zařazujte jen lokální. Může to být klidně i v podobě moštů. 

A poslední roční období – jak by měl vypadat jídelníček na podzim?

Pokračujeme zeleninovým hutnějším (a teplejším) jídlem, jako jsme započali v pozdním létě. Některým se na podzim začínají zhoršovat suché ekzémy. Proto pro ekzematiky platí – když vynecháte potraviny, které vám zhoršují ekzém, ulevíte si v zimě! 

Celkově platí, že se nemusíme bát přidat víc tuků do jídla a prodloužit a zintenzivnit tepelnou úpravu. Vývary masové nebo kostní nás zahřejí a připraví tělo na dlouhou zimu. 

Jak se díváš na problematiku zažívání versus strava TČM? Odkud pramení záněty střev, ale i třeba dráždivé tračníky a jiné zažívací obtíže, třeba i zácpy z tvého pohledu? 

Strava TČM není jednotná šablona. Je to soubor zásad a vždy by měly vést k rovnováze organismu. Často si ji lidé spojují s makrobiotikou. Makrobiotika ale spíše používá obdobnou terminologii a někde dokonce TČM protiřečí. 

Pokud už někdo trpí záněty střev atd…tam je potřeba individuálně najít příčinu. Někdy může mít stejná západní diagnóza dvě protichůdné diagnózy dle TČM.

TČM se na záněty dívá ze dvou stran:

• kondice (oslabení) sleziny, a(nebo)
• problém na okruhu střeva-plíce.

Proto by každý, kdo chce střevní zánět řešit čínskou medicínou, měl vyhledat terapeuta.

Ale obecně pro všechny… prostě jíme příliš mnoho pečené mouky. Záměrně neříkám lepku. Lepkové potraviny, tedy obiloviny v podobě celého zrna, jsou ok. I z pohledu makrobiotiky. Ale i bezlepkový chleba je už podle mě špatně. Omezení, nebo lépe vynechání pečiva, je jeden z prvních kroků při trávicích obtížích.

Pak už je otázka nastavení každého jedince, zda se dá cestou spíš vegetariánské makrobiotiky (vhodná v případě slabé sleziny, hůře fungujících jater, žlučníku = špatně tráví tuky a maso)  nebo cestou paleo (v případě, že dobře tráví maso a tuky). Obojí je dobře. 

Co pickles, kysané zelí a kvašené potraviny pro malé děti? Dávat, nedávat? 

Dětem dávat podle mateřského instinktu. Rodič zná své dítě nejlíp a pokud se dokáže nacítit, moc dobře ví, jestli právě jeho dítě může kysané zelí. Podle mého názoru, čím dřív ho začnou děti jíst, tím líp. V okamžiku, kdy je dítě schopné to pokousat, může je dostat. Asi není lepší probiotikum než přirozeně fermentovaná zelenina. Otázkou je, jestli vám dítě kvašenou zeleninu (jedno jestli pickles nebo zelí) vůbec sní. :-)