Vypadalo to idylicky. V článku Proč ještě nemám myčku a jak se nezbláznit z domácích prací jsem psala o tom, jak si péči o domácnost i v tomhle období docela užívám. Jenže pak přišel onen osudný dotaz při telefonickém rozhovoru: “Co děláš?” Jedním dechem doplněný o hlášku: “Nic neděláš, že.” Suché konstatování a možná i trochu pokus o vtip od mě poměrně blízké osoby. Bylo to ve chvíli, kdy […]
V posledních dnech s mnohem větší chutí vytírám podlahu a umývám nádobí. Dokonce jsem nám i přitápěla v kuchyňských kamnech. Díky dalšímu lock-downu jsem se totiž na první dva týdny ocitla s dětmi “na chalupě”, v patře po babičce u manželových rodičů. Dřevo jsem si naštěstí nechystala sama. Ono s pupíkem v 6. měsíci těhotenství už není o co stát. Ale měla jsem k dispozici i uhlí a téměř každý
Prvního března to bude rok, co jsem jela od svojí klientky na výživově-emoční konzultaci a v autě uslyšela tu zprávu. Máme první tři případy covidu. „Uff, je to tady,“ napadlo mě. Jenže jsem netušila, co všechno „ta čínská chřipečka“ bude znamenat. A že totálně promění životy nás všech nebo aspoň náš životní styl. Když o
Vděčnost je to, co nás zachrání (tak trochu covidový deník – zápis č. 1) Read More »
