Dovedete si představit, že byste zhubnuli o jednu konfekční velikost prakticky ze dne na den? Přesně to zvládla Tereza Kramerová. Nejen o tohle se podělila v rozhovoru o jídle, duši a mysli. Tereza je žena, která učí lidi pracovat se svojí myslí tak, aby ona sloužila jim a ne oni jí. Já jsem měla tu čest […]
Jak zhubnout myšlenkou – nejen o jídle s Terezou Kramerovou Read More »
V posledních dnech na mě začal útočit strach. Strach, že nezvládnu dokončit včas svoji novou elektronickou knihu. Strach, že nedostatkem spánku ublížím svému tělu a pár dalších nepříjemných emocí. Některé dny hrozilo, že mě strach ochromí tak, že neudělám vůbec nic. Ale naštěstí jsem se doslova a do písmene zvládla vyklidnit. Jak jsem se uklidnila
Nejlepší cheesecake peče můj muž. Tedy, abych byla přesná – peče dýňový „sýrový koláč“. Kromě dýně jsou hlavními složkami přírodní termizovaný sýr a máslové sušenky. A přestože je dýně zelenina, dezertu to na lahodnosti rozhodně neubírá. Původní recept je od mojí sestry. Poté se ho ujal můj muž a začal trošku experimentovat. Výsledek můžete posoudit
Je opravdu zajímavé, kolik potravin je nebo může být spojováno se štěstím, moudrostí nebo bohatstvím. Můžeme si vzít za příklad novoroční zvyk jíst první den roku čočku. Čočka svým tvarem totiž připomíná peníze a má nám tak přinést dostatek peněz a bohatství po celý rok. Zajímavé ale je, že v Maďarsku a Itálii se na
Už nevím, ve kterém časopise jsem objevila recept na podzimní salát s dýní hokkaido a praženými lískovými oříšky. Ale jednoho dne nám zbyla doma rukola a manžel mi dal za úkol vymyslet nějaký salát, který obsahuje rukolu a bude nám oběma chutnat. Jenže salát pro mě není jídlo, které bych chtěla jíst na podzim nebo
Vedle počítače se mi již několik týdnů povaluje kelímek od jogurtu, který má na obale tvrzení „méně tuku, více bílkovin“ a „lahodně dobrý“. V kelímku navíc skladuji ještě i kousek obalu od Gizycko roláda, což je jakýsi rádoby sýr. Důvod? Tyhle dva výrobky mě tak překvapily, že jsem si nechala jejich obaly pro případ, že
Od doby, co jsem se naučila psát, jsem ráda zapisovala nejrůznější příběhy. Dokonce jsem si v pubertě psala deník. I proto se mi mezi ostatními dětmi, spíše puberťáky, přezdívalo Spisovatelka. V patnácti letech mi ke Spisovatelce přibyla Phoeboe (čti Fíbí). První přezdívka byla bohužel trošku výsměšná, protože má touha psát byla mými vrstevníky vnímána jako
