Chléb. Je i pro současné generace symbolem života, poctivosti a píle?

/ chléb, droždí, když jídlo mluví, kvásek, kvasnice, základní potraviny

Naši předci považovali chléb za jeden z největších darů. Vždyť dřív vítali vzácné návštěvy chlebem a solí. Pojďme na chvíli zapomenout na hašteření kolem kvality současného chleba a „bílého jedu“, ze kterého je chléb vyroben.

A připomeňme si, co o něm říkali naši předci a čím může ten poctivý kváskový chléb „hovořit“ k nám.

  • Kváskový nebo-li kvasový chleba je takový chléb, který se vyrábí z kvásku (správně zvaného omládku). Nepotřebuje k tomu moderní droždí neboli kvasnice.

Kvásek se vyrábí jen a pouze z fermentované žitné mouky a vody!

Když chléb mluví

Chléb byl vždy symbolem života a práce. Proto si ho lid nesmírně vážil a podle dobrého chleba se oceňovala nejen hospodyně, ale i celé hospodářství.

(tvrdí v tomto textu Hanka Okurková, která vychází z knih Ukrojte si u nás a Lidová strava na Valaššsku)

Kváskový chléb nás spojuje s naší minulostí a předky, s jejich úctou k jídlu, k chlebu i životu jako takovému. Jeho rozumná konzumace nám přináší do života kvalitu, pevnost a stabilitu. Tu pevnost, která vychází z našich kořenů a od našich předků.

Hanka Okurková dále zmiňuje další zajímavosti a vzkazy:

  • Nejdůležitější v každé domácnosti byla díže. Ta se nikdy nevynášela z domu.
  • První bochník, co se vkládal do pece, měl důležitou roli v domácím léčitelství, a když se vkládal do pece, byl provázen slovy: „Pán Bůh napřed a chlebíček za ním.“ Naplněná pec se pak uzavřela se slovy: „Svěřujem ti boží dárek.“
  • Chléb se hlídal jako vzácné zboží, nikdy se jím neplýtvalo a též „necuchalo“. Když se načínal bochník, naznačily se nožem na spodní kůrce tři křížky. Z úcty ke chlebu i z úcty k práci.
  • Stůl, na kterém chléb ležel, byl prý místem téměř posvátným. Nesměl se na něj odložit klobouk, nesmělo se na něj položit dítě vybalené z plenek a „…nájvětším nemravů byl ogara, kerý si sedl na stůl.“

A co pověry a úsloví spojená s chlebem?

Když někomu upadl kousek chleba na zem, říkalo se, že si na něj neumí vydělat.

Naši předci nikdy bochník nepokládali spodní kůrkou nahoru, protože by se vše v domě obrátilo naruby.

Chléb se musel krájet rovně, neboť “kde sa chléb rovno nekrájá, tam néni aň pořádku v domě, a kdo se nesrovná s chlebem, ten sa nerovná aň s lidma.”

Každý, kdo chlebem opovrhoval, byl považován za nehodného člověka.

Pečete kváskový chleba?

Já se vám přiznám – občas si dáme kupovaný chléb „normální“, někdy kváskový nebo si upečeme vlastní z kupované směsi v Lidlu obsahující žitný kvásek. Ale sama jsem pravý kvasový chléb ještě nepekla.

Ale až se rozhoupu, upeču si ho podle videokurzu Pečeme kváskový chléb zdarma. ;)

Podobné články

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *