Jedno dítě nejí ovoce a zeleninu, druhé snídá rajčata a uzené

„Připadala jsem si jako skvělá matka. Moje dcera jedla od malička všechno a já si myslela, že je to moje zásluha. Jenže pak se mi narodil syn, který odmítal jíst ovoce, zeleninu, maso. Vlastně nejedl téměř nic. Maximálně sladkosti a když už tak čistou rýži nebo těstoviny. Představa skvělé matky, díky které starší dítě parádně jí, vzala za své.

Nepomáhalo ho nechat vyhladovět, nutit, prosit téměř na kolenou, uplácet dobrotami… prostě nic. Bohužel nezačal jíst dobře ani jako starší a až zdravotní problémy mu teď ukazují, že takhle asi ne.“

Takovou historku jsem v květnu 2019 zaslechla od jedné posluchačky přednášky „Jak naučit děti jíst zeleninu„. I když to paní a jejímu synovi nepřeju, byl pro mě jejich příběh léčivý. Ano, sice jsem na té přednášce byla jako lektorka a měla být za odbornou kapacitu, jenže… s podobnou situací jsem se setkávala i u sebe doma. 

Můj syn nejí ovoce a zeleninu

Tehdy v roce 2019 nejedl žádné syrové ovoce ani zeleninu. Zvládl ovocnou přesnídávku v tzv. kapsičce a rozmixovanou zeleninu v polévce (nahladko, bez kousků!). Dnes je rok 2025 a mohu říct, že se jeho jídelníček výrazně zlepšil. Syrovou zeleninu sice stále nezvládá, ale z ovoce jí banán, jablko, jahody a borůvky.

Maso předtím jedl jen v podobě masových kuliček, sekané a játrových knedlíčků ve vývaru. Dnes už si s chutí dá řízek, zvládne upečené kuře nebo „čisté“ kousky masa. Stále nesnáší omáčky, nedá do pusy sýr ani šunku a musí jíst „čistou“ rýži a těstoviny.

Dřív ale spoustu jídel komentoval slovy „blé“ a „fuj“. Dneska je mu téměř 11 let a já za ty roky pochopila, že to není o mně a mojí „výchově“. Druhé moje dítě totiž jí úplně jinak (ale o tom za chvíli).

Záleží na prvních 1000 dnech stravy?

Možná už jste to slyšeli, že existuje koncept a tvrzení, že naše zdraví ovlivňuje nejvíce to, jak jíme v prvních zhruba třech letech života. A já tvrdím: „Ano i ne.“ Naše zdraví to opravdu ovlivňuje, ale to, jaké chuťové preference bude mít, vůbec ne.

Vidím to na svých třech dětech. Nejstarší syn vyrostl kromě kojení hlavně na domácích ovocných, zeleninový i masových příkrmech a kvalitních ovesných kaších. Do jeho 15 měsíců jsem ho kojila (pak se sám odstavil) a u příkrmů jsem mu postupně zařazovala zeleninu, ovoce i bílkoviny v podobě masa i vajíčka.

Stejně se pak ale někdy kolem 18 měsíců „zasekl“ a přestal ledasco jít. Býval by tehdy klidně jedl jen kakaové jogurty, oříšky, sladkosti, pečivo, „suchou“ rýži a těstoviny. Postupně se nám podařilo zařazovat výše zmíněné mleté maso, brambory.

Dlouho jsem tím trpěla.

„Já, výživářka, jsem svého syna nenaučila jíst všechno a ještě ke všemu miluje bonbony, sladkosti a čokoládu. Asi jsem jako matka totálně selhala. Možná jsem jen málo přísná a důsledná.“

Hmm… když ale dcera, plně kojená, začala od svého půl roku přirozeně jíst ovoce a zeleninu (v kouscích a ne mixovaných příkrmech) a po sacharidových jídlech, ani sladkostech, se v roce a půl nepídila, zjistila jsem, že to asi nebude mnou. Podobně jako paní z příběhu na začátku.

Veronika Hanzlíková krmí svého syna

Dcera snídá okurky a rajčata

Teda teď už ne. Ale v tom roce 2019 téměř nesnídala a pokud ano, tak jedla nejraději zeleninu anebo šunku a sýr. Bez chleba. Z chleba raději slízla máslo a místo suché rýže se natáhla po mase….. Ve 14 měsících se nám vrhala po domácím uzeném.

Ufff, tak kde byla chyba? Nikde. Jen je každé dítě jiné, každé má svoje chuťové preference a nám nezbývá, než je jen v rámci možnosti korigovat, nabízet zdravější varianty a sám neprasit v jídle. A navíc… každý z nás může být jiný metabolický typ (sacharidový, bílkovinný nebo smíšený).

Když se nám pak narodilo třetí dítě a postupně odrůstalo, viděla jsem, jak má od každého svého sourozence „něco“. Taky je víc „sacharidová“ a miluje mnohem víc sladkostí, než naše druhorozená. Ale zároveň má ráda maso, ovoce a zeleninu a nemá problém jíst šunku. Po pečivu se neutluče.

Jak tedy naučit děti jíst zeleninu a co dělat, když to fakt nejde?

Začnu odzadu. Když to nejde, tak hledat různé varianty (viz naše rozmixované brokolicové, dýňové a bramborové polévky a zeleninové vývary). Pokud to i tak nejde a dítě trpí třeba na zácpu. Nebo… jako v případě syna dokonce občas mívá i krev ve stolici.

Před rokem se totiž u něj objevily drobné nitky krve ve stolici. V tu chvíli jsem se začala bát, že by mohl mít ulcerózní kolitidu – stejně jako já. Naše dětská doktorka se rovnou ptala na to, jakou má stolici. A i když nemá zácpu, tak v důsledku nízkého příjmu vlákniny, bývá stolice tužší.

Proto nám paní doktorka doporučila zvýšit příjem vlákniny, ideálně ve formě zeleniny. Protože však zeleninu odmítá, sáhla jsem po doplňku s vlákninou – jemný a šetrný doplněk stravy s 8 druhy rozpustné vlákniny Zinobiotic (od společnosti Zinzino – s jejich doplňky pracuji a skvěle fungují nejen u mojí rodiny, ale i u mých klientů).

A ejhle – fungovalo to. Střevo se uklidnilo.

Pozn. pod čarou: Vlákninu Zinobiotic užívám i já a krásně se mi znormalizovalo zažívání – mám tlusté střevo po kolitidě zjizvené a i když jsem dávno bez léků, stejně mi trávení hůř fungovalo. Ještě větší efekt mi nastoupil po úžasném přípravku s kurkumou Zinogene (který mimo jiné pomáhá v těle likvidovat senescentní buňky, tzv. zombie buňky).

Synovi jsem současně nasadila ještě doplněk s rybím tukem a olivovým olejem BalanceOil, taktéž od firmy Zinzino, který mu pomáhá nejen na lepší trávení, ale především zafungoval na jeho autoimunitní astma. Mohl dokonce přestat užívat „dýchátko“.

Pokud by vás zajímalo, jak podpořit svoje tělo cílenou suplementací na míru (pracuji totiž také s krevními testy, které dokážou určit stav výživy vašeho těla a buněk), tak se ozvěte. Na synovi, svojí rodině i na sobě a také klientech vidím velký efekt a ráda proto poradím i vám.

A teď ty rady, které zazněly na přednášce „Jak naučit děti jíst zeleninu„. Jsou od mojí spolupracující kolegyně a kamarádky Ivy Jančíkové, majitelky firmy Česká selka, a organizátorky bedýnkování.

Iva totiž byla původně lektorkou téhle květnové přednášky, ale z rodinných důvodů mě poprosila, abych ji odpřednášela já.

Inspirace od České selky:

  1. Na talíř si nakrájejte pro uzobávání něčeho dobrého např. kedlubnu, papriku, okurku, rajče a dopřejte si čerstvé zeleninové mlsy právě i mezi jídly. Postupně se (možná – dodávám já :-) ) přidají i děti.
  2. Když připravujete polévku, snězte jednu čerstvou karotku či jinou zeleninu, kterou byste jinak dali do polévky. (Jedno z nejlepších doporučení z mého pohledu. Dělám to taky tak.)
  3. Běžné přílohy obohaťte o další zeleninu: do brambor, rýže či těstovin přimíchejte na drobno nakrájenou zeleninu (mrkev, hrášek, cuketu, patizon). Přílohovou zeleninu lehce poduste nebo orestujte, aby měla podobnou konzistenci jako přílohový základ a dobře se v něm schovala. (Taky super doporučení.)
  4. Kromě přílohy si připravte i restovanou zeleninu s čerstvými bylinkami – fazolky, lusky, kukuřici, cuketu, rajčata nebo jednoduše použijte pro zpestření jídla směs zeleniny, kterou máte po ruce. Dochuťte tymiánem, yzopem, koriandrem…
  5. Do bramborové kaše přimíchejte topinambury, batáty, celer, fenykl, cuketu nebo mix zeleniny, která se připraví stejně jako brambory. Poměr brambor a jiné zeleniny 1:1 je tak akorát. (Tohle je výborný nápad.)
  6. Dbejte na to, abyste si dopřáli k hlavnímu jídlu i čerstvou zeleninu – ideálně si naplánujte hlavní jídlo tak, abyste měli zeleninu jak vařenou, tak třeba i sterilovanou a hlavně čerstvou. Pokud vás tlačí čas nebo nemáte na složitá jídla náladu, pak postačí nakrájet např. rajče, okurku k hlavnímu jídlu.
  7. Jíme i očima, dbejte na to, aby se vám na první pohled jídlo líbilo, budete ho jíst s větší chutí. (Souhlasím. Funguje u dospěláků a některých dětí. U našeho Pavlíka ne. Někdy s prominutím u něj platí – čím vyblitější a jednobarevné, tím lepší. :-) )
  8. Přijďte na chuť zeleninovým polévkám. Vývary či krémové polévky zasytí a dodají potřebné živiny. Používejte libeček, petrželku, celerovou nať pro zvýraznění jejich chutí. Vyvarujte se chemickým ochucovadlům, které potlačují přirozenou chuť a navozují závislost.
  9. Naučte se díky bedýnkování zpracovávat natě, poznejte jejich možnosti využití s našimi tipy na vaření a minimalizujte odpad z vaření.
  10. Když si připravujete ke svačině, snídani nebo večeři chléb s pomazánkou, tak nezapomeňte přimíchat čerstvé bylinky, natě, pesto, cibuli nebo zeleninu. Vzpomeňte na to, že úprav zeleniny je mnoho, můžete ji krájet a strouhat tak, aby doplnila chuť pomazánky k vaší spokojenosti.

Pokud máte vlastní zdroje…

… zeleniny a ovoce, jen se chcete inspirovat, co ze zeleniny a ovoce připravovat za dobroty. Nebo vás zajímá, jak zeleninu a ovoci použít třeba i do svojí domácí lékárničky z přírody, pořiďte si knížku Příběhy českých superpotravin, kde najdete přes 50 receptů a tipů do kuchyně i přírodní lékárničky.

Pojďte bedýnkovat spolu s Českou selkou

Pokud ale řešíte, jak vlastně získat kvalitní a zdravou zeleninu a ovoce z ekologických zdrojů a nemáte možnost si třeba letní a podzimní „vypěstky“ našich zahrad a polí dovézt z chalupy nebo od rodičů, využijte tzv. bedýnkování od Ivy Jančíkové.

Jedná se o systém, kdy si pravidelně pochutnáte na čerstvé zelenině a ovoci od českých farmářů. Bedýnky jsou složené ze sezónní sklizně a dostává se do nich pestrá škála zeleniny a ovoce. Více na Českáselka.cz.

Co vaše děti – a vy?

Každé dítě (i dospělý) má jiný příběh. Někdo jí rajčata ke snídani, jiný přijímá zeleninu jen jako krémovou polévku. Pokud vás téma výživy zajímá a chcete si ověřit, jak jste na tom vy, zkuste můj nenáročný a hravý výživový kvíz.

Tajenku vyluštíte za pár minut – a třeba vám napoví víc, než čekáte. 🍏

  • Zajímá vás výživa víc do hloubky? Mrkněte na moje e-knihy, kde najdete praktické tipy, příběhy i inspiraci pro lepší jídlo a zdraví celé rodiny.

A pokud jste učitelé, rodiče nebo školy hledající smysluplný program o výživě bez moralizování, podívejte se i na moji nabídku besed a workshopů pro školy. Mluvím s dětmi srozumitelně – o cukru, energii, pohybu i respektu k tělu.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *