Medicína 21.století??

Nejsem žena, která by toužila denně stát na pískovišti a dětském hřišti a povídat si s ostatními matkami o papání, kakání, šišlání a podobně. Stejně tak nemám obvykle potřebu chodit na různé ženské kruhy a setkávání se. Přesto nebo právě proto mě dostal jeden obr ženský kruh v Brně. Rozuměj bylo nás tam více než 500 žen!

V sobotu 8.10. jsem v 7:25 v Praze nasedla do auta s dalšími třemi ženami (po cestě k nám přistoupila dohromady pátá) a vyrazila jsem do Brna na akci Ženy ženám ŽIVĚ 2016. Už samotná jízda tam byla příjemná, D1 byla kupodivu průjezdná a i naše ženská navigace nás dovedla prakticky bez bloudění do Sona.

To, co však následovalo tam a ještě navíc po cestě nazpět, to bylo tedy husté…. Proto vám přináším krátkou reportáž s myšlenkami a podněty i pro vás. Zaprvé se můžete naladit v silném a čtivém článku Striptýz v Brně a pekáč buchet a zadruhé….

No, pojďme rovnou na to

Celou akci moderovala Simona Babčáková – zvládla by to odpřednášet sama, tolik moudrosti, vtipu a šarmu v sobě má. Z jejího povídání jsem si odnesla také mnoho.

Spokojenost v mém dni je AKTEM MÉ TVORBY = prostě prvních 10 minut po ránu (mezi dvěma zazvoněními budíku) si tvořím a představuji v myšlenkách svůj den. A tak si jeden den zadám bezstarostnost a hle – ve chvíli, kdy teprve v Brně před nádražím začnu řešit, jak se dostanu ke své kamarádce domů – mi zastaví manželský pár a sám se nabídne, že mě zavezou, kam potřebuji. Simona Babčáková

Nebo:

Strach, obavy, stres – to nikdy nezmizí. Je to normální. Proto nedejme na naše obavy a nenechme se jimi zastavit, pak totiž přijde Baba Jaga (=pozdní lítost) a budeme smutné, že jsme to či ono neudělaly, protože jsme se bály.

Jeden z 15 mužů na akci Ján Polák zase říkal:

Šarm není o tom, že okouzlíte každého, ale že rozzáříte sebe!

A také říkal o tom, že posláním ženy (i muže) může být třeba světový mír, ale může to být také vychovat a podpořit své dítě nebo vyčistit rybník nebo les u svého domova! Mně se třeba poskládaly další střípky do mozaiky Těla a duše v harmonii.

Bohdana Kabátová a její povídání o sebevědomí

Seběvědomí je jako stezka, cesta, dálnice… je to dovednost, kterou jde opečovávat, “opravovat” a kultivovat. Abychom to my ženy dokázaly – být si vědomé samy sebe a své hodnoty – musíme prozkoumávat svůj “interiér”. Tedy to, co nás dělá šťastnými, co nám dává a doplňuje naši energii.

Lucie Kolaříková, psycholožka a autorka Učebnice sebelásky, zase povídala o první Adamově ženě, Lilith. Vůbec jsem nevěděla, že někdo takový existoval, alespoň podle mýtů. Vzkaz Lilith pro současné ženy není o tom, že byla podle mýtů démonická žena, ale je o tom, že byla jedinečná a sama sebou! Její “otisk” v nás je potřeba si připomínat a rozvíjet.

V Sonu byly mnohé a mnohé další ženy, které mě inspirovaly. Ať už to byly lektorky nebo mé stávající i nové kamarádky – namátkou Eva Pitnerová, Martina Chomátová. Velmi silné bylo cvičení Jany Maškové Zimolové – dupaly jsme a křičely, abychom se dostaly z hlavy do těla (a byly takzvaně tady a teď). Díky tomu jsme se připravily na vrchol dne, meditaci Terezy Kramerové. Terezu znám přibližně šest let, chodila jsem k ní na meditační večery a taky s ní řešila své zdraví i zpracování nepodařených těhotenství.

Poprvé v životě jsem uviděla svoji Duši

Zářící, jiskřivou a silnou. Byl to tak silný zážitek, který ani slovy popsat nelze. Mám pocit, že jsem se rozpadla a moje buňky se pak znovu seskládaly. Nelze ani zprostředkovat tu sílu, která se utvořila nejen ve mně, ale v celém Sonu. Snad vám to zprostředkuje alespoň toto sdílení.

A co z toho vyplývá pro vás? Třeba, že…

• ženské (nebo mužské) kruhy jsou potřeba,
• po letech meditací a práce na sobě se dá dotknout své Duše a najít své Poslání (někdo to možná zvládne i dříve, záleží, jak moc má nánosů a vrstev strachů, bolestí a věcí k řešení).
• vědomá pozornost sám sobě je medicína lidstva 21. století!

Výcucy jako bonus závěrem

Jak už jsem psala, i další lektorky mi mnohé přinesly. Tak aspoň krátký “výcuc” pro vás zde:

Stáňa Mrázková: “Žijte svůj život a svoje sny! Když vás baví pomáhat lidem v restauraci tím, že jim donesete dobré jídlo, žíznivým jejich nápoj, buďte servírkou. Když vás baví péče o děti a domácnosti, buďte manažerkou vašeho domova. Když chcete psát, pište a sdílejte své myšlenky a slova skrze tužku nebo klávesnici od počítače. Když chcete podnikat, podnikejte. Hlavně ale si plňte své touhy a přání.”

Magdaléna Bartoš Vokáčová: “Pokud si neosahám své dno, období, kdy padám na hubu, tak pak nebudu vědět, kde mám své hranice. Proto i ty náročné momenty ve svém životě potřebujeme. Potřebujeme si osahat své hranice, abychom pochopily, kdy jsme naopak šťastné a spokojené.”

Lucie Harnošová: “Největší expert na rodičovství? Vaše dítě. Děti potřebují lásku, zvláště ve chvílích, kdy si ji nezaslouží.”

Tohle jsem si také ozkoušela na vlastní kůži hned v neděli po akci – syn se vztekal takovým způsobem, že jsem byla zoufalá i já. Obvykle se rozčiluje nebo vzteká výrazně méně a také mnohem kratší dobu. Pomohly mi dvě věci:

1. I v tom oboustranném vzteku jsem se snažila respektovat nás oba (ne že bych mu pak za házení hračkami nedala přes zadek, to se přiznávám, že dala). Ale učím se nás oba milovat i přes záplavu vzteku a emocí. Pavlíka přes jeho vztek, sebe přes to, že občas nevydržím a naplácám mu a cítím se jako ta nejhorší matka pod sluncem. Nakonec jsem nám dopřála téměř hodinu na uklidněnou (naštěstí na to byl čas) – až z toho syn usnul.
2. V těch těžce vypjatých chvílích jsem si připomínala krásu svojí Duše, kterou jsem “uviděla” den předtím. Bylo to úlevné se i v těch emocích zastavit a připomenout si tu záři. A snažila jsem se také zapomenout, co z toho našeho křiku slyší naši sousedi ;-)

Edita Berková: “Svoji inspiraci naleznete jen sama v sobě. Jen je těžké tu svoji inspiraci (téma) někdy najít a žádná z nás není dokonalá a prostě to někdy zvoráme a nenapojíme se sama na sebe, ať děláme, co děláme. I to je normální a lidské!!”

Lilia Khousnoutdinová: “Pojďte milovat víc, posuzovat míň.” Prostě Lilia mluvila o tom, abychom se vzájemně respektovaly i respektovali. Jedna žena potřebuje rodit v nemocnici kvůli pocitu bezpečí, jiná pod stromem kvůli pocitu svobody a potřeby vlastní volby. Jeden muž potřebuje stavět domy, jiný kácet stromy…. Každý potřebujeme ke svému štěstí něco jiného a buďme k sobě (i k sobě vzájemně) ohleduplní.

Prostě, jak říkala Jana Mašková Zimolová, sexuální koučka, která hovořila o šťastném ženství i v podobě vědomé pozornosti k vagíně nebo-li jóni:

Vědomá pozornost je medicína lidstva 21. století!

A nemusí to být jen pozornost ke své jóni ;-) Po cestě autem nazpět domů jsme tak nejen debatovaly o svém ženstvím, ale i smrti, potratech, zdraví, jídle a ještě teď si píšeme, čím jsme se vzájemně obohatily. Já prý třeba svým celostním pohledem na zdraví a stravu.

Co vy říkáte na tu vědomou pozornost, Duši a poslání? Podělte se o svůj názor do komentářů.