Nejsem žena, která by toužila denně stát na pískovišti a dětském hřišti a povídat si s ostatními matkami o papání, kakání, šišlání a podobně. Stejně tak nemám obvykle potřebu chodit na různé ženské kruhy a setkávání se. Přesto nebo právě proto mě dostal jeden obr ženský kruh v Brně. Rozuměj bylo nás tam více než 500 žen!
V sobotu 8.10. jsem v 7:25 v Praze nasedla do auta s dalšími třemi ženami (po cestě k nám přistoupila dohromady pátá) a vyrazila jsem do Brna na akci Ženy ženám ŽIVĚ 2016. Už samotná jízda tam byla příjemná, D1 byla kupodivu průjezdná a i naše ženská navigace nás dovedla prakticky bez bloudění do Sona.
To, co však následovalo tam a ještě navíc po cestě nazpět, to bylo tedy husté…. Proto vám přináším krátkou reportáž s myšlenkami a podněty i pro vás. Zaprvé se můžete naladit v silném a čtivém článku Striptýz v Brně a pekáč buchet a zadruhé….
Celou akci moderovala Simona Babčáková – zvládla by to odpřednášet sama, tolik moudrosti, vtipu a šarmu v sobě má. Z jejího povídání jsem si odnesla také mnoho.
Spokojenost v mém dni je AKTEM MÉ TVORBY = prostě prvních 10 minut po ránu (mezi dvěma zazvoněními budíku) si tvořím a představuji v myšlenkách svůj den. A tak si jeden den zadám bezstarostnost a hle – ve chvíli, kdy teprve v Brně před nádražím začnu řešit, jak se dostanu ke své kamarádce domů – mi zastaví manželský pár a sám se nabídne, že mě zavezou, kam potřebuji. Simona Babčáková
Nebo:
Strach, obavy, stres – to nikdy nezmizí. Je to normální. Proto nedejme na naše obavy a nenechme se jimi zastavit, pak totiž přijde Baba Jaga (=pozdní lítost) a budeme smutné, že jsme to či ono neudělaly, protože jsme se bály.
Jeden z 15 mužů na akci Ján Polák zase říkal:
Šarm není o tom, že okouzlíte každého, ale že rozzáříte sebe!
A také říkal o tom, že posláním ženy (i muže) může být třeba světový mír, ale může to být také vychovat a podpořit své dítě nebo vyčistit rybník nebo les u svého domova! Mně se třeba poskládaly další střípky do mozaiky Těla a duše v harmonii.
Seběvědomí je jako stezka, cesta, dálnice… je to dovednost, kterou jde opečovávat, “opravovat” a kultivovat. Abychom to my ženy dokázaly – být si vědomé samy sebe a své hodnoty – musíme prozkoumávat svůj “interiér”. Tedy to, co nás dělá šťastnými, co nám dává a doplňuje naši energii.
Lucie Kolaříková, psycholožka a autorka Učebnice sebelásky, zase povídala o první Adamově ženě, Lilith. Vůbec jsem nevěděla, že někdo takový existoval, alespoň podle mýtů. Vzkaz Lilith pro současné ženy není o tom, že byla podle mýtů démonická žena, ale je o tom, že byla jedinečná a sama sebou! Její “otisk” v nás je potřeba si připomínat a rozvíjet.
V Sonu byly mnohé a mnohé další ženy, které mě inspirovaly. Ať už to byly lektorky nebo mé stávající i nové kamarádky – namátkou Eva Pitnerová, Martina Chomátová. Velmi silné bylo cvičení Jany Maškové Zimolové – dupaly jsme a křičely, abychom se dostaly z hlavy do těla (a byly takzvaně tady a teď). Díky tomu jsme se připravily na vrchol dne, meditaci Terezy Kramerové. Terezu znám přibližně šest let, chodila jsem k ní na meditační večery a taky s ní řešila své zdraví i zpracování nepodařených těhotenství.
Zářící, jiskřivou a silnou. Byl to tak silný zážitek, který ani slovy popsat nelze. Mám pocit, že jsem se rozpadla a moje buňky se pak znovu seskládaly. Nelze ani zprostředkovat tu sílu, která se utvořila nejen ve mně, ale v celém Sonu. Snad vám to zprostředkuje alespoň toto sdílení.
A co z toho vyplývá pro vás? Třeba, že…
Jak už jsem psala, i další lektorky mi mnohé přinesly. Tak aspoň krátký “výcuc” pro vás zde:
Stáňa Mrázková: “Žijte svůj život a svoje sny! Když vás baví pomáhat lidem v restauraci tím, že jim donesete dobré jídlo, žíznivým jejich nápoj, buďte servírkou. Když vás baví péče o děti a domácnosti, buďte manažerkou vašeho domova. Když chcete psát, pište a sdílejte své myšlenky a slova skrze tužku nebo klávesnici od počítače. Když chcete podnikat, podnikejte. Hlavně ale si plňte své touhy a přání.”
Magdaléna Bartoš Vokáčová: “Pokud si neosahám své dno, období, kdy padám na hubu, tak pak nebudu vědět, kde mám své hranice. Proto i ty náročné momenty ve svém životě potřebujeme. Potřebujeme si osahat své hranice, abychom pochopily, kdy jsme naopak šťastné a spokojené.”
Lucie Harnošová: “Největší expert na rodičovství? Vaše dítě. Děti potřebují lásku, zvláště ve chvílích, kdy si ji nezaslouží.”
Tohle jsem si také ozkoušela na vlastní kůži hned v neděli po akci – syn se vztekal takovým způsobem, že jsem byla zoufalá i já. Obvykle se rozčiluje nebo vzteká výrazně méně a také mnohem kratší dobu. Pomohly mi dvě věci:
Edita Berková: “Svoji inspiraci naleznete jen sama v sobě. Jen je těžké tu svoji inspiraci (téma) někdy najít a žádná z nás není dokonalá a prostě to někdy zvoráme a nenapojíme se sama na sebe, ať děláme, co děláme. I to je normální a lidské!!”
Lilia Khousnoutdinová: “Pojďte milovat víc, posuzovat míň.” Prostě Lilia mluvila o tom, abychom se vzájemně respektovaly i respektovali. Jedna žena potřebuje rodit v nemocnici kvůli pocitu bezpečí, jiná pod stromem kvůli pocitu svobody a potřeby vlastní volby. Jeden muž potřebuje stavět domy, jiný kácet stromy…. Každý potřebujeme ke svému štěstí něco jiného a buďme k sobě (i k sobě vzájemně) ohleduplní.
Prostě, jak říkala Jana Mašková Zimolová, sexuální koučka, která hovořila o šťastném ženství i v podobě vědomé pozornosti k vagíně nebo-li jóni:
A nemusí to být jen pozornost ke své jóni ;-) Po cestě autem nazpět domů jsme tak nejen debatovaly o svém ženstvím, ale i smrti, potratech, zdraví, jídle a ještě teď si píšeme, čím jsme se vzájemně obohatily. Já prý třeba svým celostním pohledem na zdraví a stravu.
Co vy říkáte na tu vědomou pozornost, Duši a poslání? Podělte se o svůj názor do komentářů.