“Věřím ve svět, kde se lidé chovají k planetě s respektem. Věřím, že všichni můžeme po malých krůčcích ozdravit svůj postoj k Zemi,” říká Radek Černý, autor Ecoblogu.
A já zase věřím, že některé lidi nepotkáme náhodou ;)
S Radkem jsem se osobně setkala v roce 2018 na affiliate akci Kurzů pro radost. O dva roky později jsme se znovu potkali díky mojí knížce Příběhy českých superpotravin, kterou Radek získal jako dárek od Kurzyproradost.cz, a rovnou na knížku napsal recenzi.
Vtipné je, že dneska jsme s Radkem oba také lektoři Kurzů pro radost:
- Já jsem lektorkou videokurzu pro ty, kteří trpí některou z nemocí skrývajících se pod zkratkou IBD. Zkratka je z angličtiny a pod názvem idiopatické střevní choroby (idiopathic bowel diseases) shrnuje Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu.
- Radkův kurz zase zaujme ty, které láká vydat se na Svatojakubskou pouť do Santiago de Compostela.
Tentokrát se tedy, byť virtuálně, potkáváme do třetice v rozhovoru o tom, proč je důležité ekologické chování, jak začít se zero waste i o tom, proč svatojakubské putování Radka tak ovlivnilo.
Radku, proč si myslíš, že je tak důležité ekologické chování a byl jsi k němu vedený od malička? A co je vlastně podle Tebe ekologické chování?
Pro každého může ekologické chování znamenat něco jiného. Mám přítelkyni ve Slovinsku a tam je extrémní třídění a důraz na ekologii hodně vidět. Hodně mě to ovlivnilo, protože jsem v minulosti odpad netřídil a na ekologii jsem se téměř nezaměřoval.
Poté jsem díky Dobrokávě začal třídit odpad a pro moje první krůčky mi hodně pomohla kniha Domácnost bez odpadu.
Sám jsem začal tím, že jsem si koupil látkovou nákupní tašku a látkové sáčky na ovoce a zeleninu. To byly takové první kroky v rámci zero waste filozofie.
Pro někoho ekologické chování může být nákup elektroauta nebo to, že bude do práce jezdit místo MHD na kole. Podle mě je důležité začít nějak, nějakým prvním krůčkem. Ty další krůčky pak přijdou samy.
Můžeš nám prosím vysvětlit, co znamená Dobrokáva a proč Tě tento projekt tak zaujal?
Dobrokáva byl projekt Libora Hořeního, který měl tři roky v Brně na Zelném trhu pojízdnou kavárnu, kde se prodávala káva za dobrý skutek. Hodně lidí nemohlo pochopit, proč se za kávu neplatí penězi, ale bylo to opravdu tak.
Stačilo si vybrat dobrý skutek, říct o tom obsluze a dostali jste kávu podle svého výběru. A pak dobrý skutek opravdu provést. Nikdo to samozřejmě nekontroloval, pouze vaše svědomí. :)
Při své první návštěvě jsem se nechal inspirovat nabídkou dobrých skutků na jejich tabuli, vybral si poctivé třídění odpadu a dostal za to skvělé cappucino. Když jsem tedy začal třídit odpad, tak jsem “zázračně” začal vidět i další ekologické příležitosti ve svém okolí. Taková malá ekologická řetězová reakce :)
Jak vnímáš ekologii a ekologické chování v jídle?
Mně osobně oslovil například projekt Nesnězeno, protože podporuje lokální restaurace a obchůdky díky prodeji jídel a porcí, které by mohly skončit v koši, i když jim nic není.
Nikdy jsem úplně nechápal to extrémní vyhazování jídel. Vždyť se téměř vždy najde někdo, kdy by si to za zlomek ceny koupil. Nebo třeba vzal zadarmo. A Nesnězeno našlo cestu, jak to provést, což se mi fakt hodně líbí.
Tuhle aplikaci s kamarády hodně využíváme, protože díky ní nacházíme pro nás nové restaurace a kavárny v Brně a zadruhé pomáháme zachraňovat jídlo. Myslím, že je to výhra pro všechny. A skvělý krok pro minimalizaci plýtvání.
A když někdo ze čtenářů bydlí ve městě, kde ještě Nesnězeno nefunguje, nebo třeba na vesnici… co myslíš, že tam je možné dělat pro ekologičtější chování v jídle?
Mě namátkou napadá, že se zbytečně nevyhazuje doma připravené jídlo, ale druhý den se spotřebuje buď ve stejné podobě nebo do dalšího jídla. Nebo založení kompostu či jiné přírodní využití zbytků. Napadá Tě ještě něco nebo nějaký další tip?
Své jídlo se snažím na týden plánovat a podle toho nakupuji potraviny. Dělám si seznam a potraviny pak nakoupím většinou na online službě, kde si vybírám lokální a bio věci. Nedělám nákupy impulzivně a to pak přispívá tomu, že jídlem neplýtvám.
Velkým přínosem pro mou eko domácnost bylo, že jsem si pořídil domácí kompostér Organko, kam dávám bio odpad. Ten se potom zužitkuje i tím, že v něm vzniká tzv. bokashi čaj sloužící ke hnojení kytek nebo čištění odpadů v domácnosti. Je ideální do bytů, kde není možnost dávat odpad na kompost na zahradě. Sám jsem z jeho používání nadšený.
A co říkáš na bioprodukty? Já třeba raději podpořím místní zemědělce, pokud nepoužívají mraky chemie, než si kupovat nutně bioprodukt, který přeletí přes půl zeměkoule.
Kde vidíš tu rovnováhu, když si pořizuješ něco z ekologického zemědělství a víš, že to za sebou zanechává pro změnu stopu kvůli převozu z druhé strany planety?
Nesnažím se být extrémista a něco hrotit na sílu. Kupuju si třeba bio banány, které určitě přes půl světa cestují. Ale obecně se na to dívám jako Ty. Radši si koupím na trhu něco, co je lokální a podpořím místní pěstitele. To vlastně píšeš i ve své knize. :)
Je fakt, že jsem lokální potraviny předtím vůbec neřešil. Díval jsem se po ceně a nad dlouhou cestou exotického ovoce jsem nepřemýšlel. To vše se ale změnilo díky jednotlivým krokům v mé “eko přeměně”. Když jsem začal nakupovat do látkových tašek, tak dalším krokem bylo zjišťovat, co do nich vlastně dávám. Prostě krůček po krůčku:)
Hezky zmiňuješ to, co učím i já svoje klienty na jejich cestě od (zdravotních) těžkostí ke zdravému tělu a pohodě v životě a jídle. A tím je “krůček po krůčku”. Aby se z jídla, života i třeba třídění odpadů nedělala věda, ale krůček po krůčku se nejprve změnily naše návyky.
Mně se třeba líbí koncept zero waste, ale rozhodně jsem se do něj nepustila naplno. Stále máme doma až příliš plastového odpadu a papírů, ale poctivě třídíme a to včetně alobalů.
S tříděním hliníkových odpadků jsme začali zhruba tak před rokem a letos jsme začali třídit i bioodpad. Myslela jsem si, že naše čtyřčlenná domácnost téměř žádný bioodpad nevyprodukuje a jsem překvapená, kolik ho nakonec je. Čím bys doporučil začít podle principů zero waste?
Začal jsem tím, že jsem si pořídil koše na tříděný odpad. Navíc mám už zmíněný kompostér, kde vzniká nejvíc odpadu v mé domácnosti.
V prvních měsících jsem po naplnění košů zkoumal, co tam mám za odpadky. To jsem dělal, abych zjistil, co jsem si koupil a zda neexistuje jiná alternativa, aby nevznikalo tolik odpadu. V tom mě inspirovala Bea Johnson se svou knihou Domácnost bez odpadu.
Hodně mi v tom pomohla i tzv. bezodpadová mapa, kde jsem si našel zero waste obchody ve svém okolí a tam udělal průzkum. Narazil jsem na spoustu produktů, které jdou kupovat bez obalu a začal je ve své domácnosti používat. Ať už jde o čistící prostředky, potraviny do kuchyně nebo oříšky.
A množství produkovaného odpadu opět ubylo. Je totiž lepší tvorbě odpadu předcházet než jej vytvářet a pak třídit – nejlepší odpad je ten, který nevznikne.
Jak už jsem psala na začátku, nic není náhoda a stejně tak vnímám tvůj příběh a tvoji cestu k putování do Santiago de Compostela. Můžeš naznačit, co Ti tohle putování dává, kolikrát jsi už svatojakubskou pouť absolvoval a jak ses k ní vlastně dostal?
Tuhle cestu jsem odkládal 8 let, protože jsem měl vždycky “dobrý” důvod, proč zrovna nejít. Jenže pak se už prostě nebylo na co vymlouvat a vyrazil jsem. Nebyl jsem moc připravený a docela jsem trpěl, ale dalo mi to velice nový a cenný pohled na život.
Uvědomil jsem si, že člověk toho v životě zas tolik nepotřebuje. Vše důležité jsem měl v batohu a staral jsem se vlastně jen o to, kde budu spát, kde se umyju a kde se najím.
A jako velký bonus, a tak je to na každé pouti, potkáte úžasné lidi, na které nikdy nezapomenete. Od té doby jsem šel Camino 4 x a pokaždé cca 1000 km. Pěšky a jen s batohem na zádech. Zdá se to hodně, ale byl to jeden krůček za druhým. A stejně to mám i s ekologií, o které jsme se bavili na začátku. :)
Moc děkuji za zajímavý rozhovor a taky doporučení domácího kompostéru, který si určitě pořídím. ;)
A vám milí čtenáři, doporučuji se do Ecoblog.cz začíst, protože je tam opravdu hooodně zajímavého čtení.
Když jsem si tam zadala heslo „organko“, vyjel mi nejen odkaz na bokashi kompostování a zmíněný kompostér, ale i hodně zajímavých odkazů ke kompostování, zero waste i třídění odpadů.
(výživová poradkyně a laskavá průvodkyně na cestě za pohodou v životě a jídle)
20 let žiju s ulcerózní kolitidou. Přestože mi hrozil vývod a 15 let jsem intenzivně užívala léky, dnes jsem úplně bez léčby. Mám báječného muže a tři děti. Ale taky jsem šest nenarozených dětí ztratila a tragicky přišla o svoji první lásku.
Na vlastní kůži jsem si vyzkoušela, že až 70 procent uzdravení a životní pohody tvoří mysl. Život prostě není jen o zdravé stravě. Dnes jsem průvodkyní všem, kteří se chtějí cítit skvěle ve svém těle.
- Napsala jsem knihu Příběhy českých superpotravin a také další e-knihy.
- Tvořím podcast Příběhy života a uzdravení – na Spotify a Audiolibrix
- Natočila jsem kurzy (nejen pro lidi se střevními záněty).
- A taky vám ráda poradím přímo na míru v rámci konzultace.