Božské domácí koblížky (včetně receptu)

„Dala bych si domácí koblížky,“ říkám svému muži. „Úplně se mi sbíhají sliny při představě sladkých plněných koblížků.“ „Mně taky, tak zajedeme k našim. Mamka je dělá každý rok.“ Odpovídá mi.

A tak jsme vyrazili. Byla sobota, den před ostatky neboli fašankem. Těšila jsem se na masopustní koblížky svojí tchyně. Jenže byla nemocná. Co teď?

Mám ráda romantické filmy…

… a taky mám šikovného, chytrého a nezadaného švagra. Stejně jako můj muž má i on zlaté ručičky a chuť na koblihy :-) Proto se rozhodl pod odborným dohledem svojí maminky upéct poprvé v životě koblížky. Povedly se.

Už je to sice nějaký ten pátek, ale příběh je stále aktuální. Díky němu vám teď můžu předat recept na domácí plněné koblihy, které se hodí nejen k masopustnímu veselí. A taky si zahrát na dohazovačku :-)

Vzkaz pro nezadané mladé ženy do cca sedmatřiceti ze Strakonicka – nemáte-li partnera, jste hodné, milé a chytré, ozvěte se mi. Ráda předám kontakt.

PS: Třeba to takhle přes internet vyjde podobně jako mě a mému muži, i když to už je zase jiný příběh…

Koblížky jsou vrcholem masopustu

Koblížky jsou sice tučným, ale hříšně dobrým, ukončením masopustu. Jejich pojídání navazuje na slané zabijačkové hodování, které by se mělo podle tradice konat na Tučný čtvrtek (poslední čtvrtek před Popeleční středou).

Tučný čtvrtek – podle tradice má v tento den člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.

Škoda, protože každý rok na Tučný čtvrtek zapomenu, a tak si nepohlídám koupi jitrnic. Natož jídelní orgie. :)

Za to koblížky se správně připravují až na masopustní úterý předcházející Popeleční středě. Takže, i když přijdete z práce, ještě si v ono úterý můžete upéct koblížky a připojit k oslavám masopustu.

I když… i v průběhu roku mají koblížky plněné mákem, povidly nebo marmeládou svoje kouzlo. Jen mají bohužel dvě nevýhody:

1. Strašně rychle zmizí a nezbydou. Když zbydou, druhý den jsou sice dobré, ale už ne tak skvělé.
2. Jsou tučné. No ale… pokud dodržíte následující postní období, určitě to nevadí (a kdo je drží, pochlubte se do komentářů pod článkem).

Co potřebujete (na 52 koblížků):

• 900 g polohrubé mouky
• 100 g hladké mouky
• 80 g cukru krupice
• 100 g másla
• 3 vejce
• 4 lžíce rumu
• rozinky (můžou být, ale nemusí – my jsme dali 2 hrsti)
• 60 g droždí (1,5 kostky)
• 250 ml mléka
• 1 lžička soli
• (2 skleničky s mírně rozdílným průměrem)
• tuk na smažení (sádlo nebo tuk vhodný na smažení, tchyně dává 2,5 kostky tuku Omega)
• sklenice marmelády nebo povidel (množství podle své chuti)
• mletý mák (smíchejte s moučkovým cukrem a trochou mléka podle chuti, důležité je, aby směs byla spíše hutná než řídká) – množství podle chuti

Postup:

1. Smíchejte cukr, rozpuštěné máslo, rozinky, rum a vejce do jedné směsi.

2. Připravte si kvásek – z vlažného mléka, droždí a 2 lžic cukru. Do kvásku (pozná se „bublinkami“ v mléce s rozpuštěným droždím) přidejte směs cukru, másla a vajec. Přidejte mouku. Z hmoty zadělejte těsto a nechejte je přibližně hodinu kynout pod utěrkou v teple.

3. Vykynuté těsto rozválejte po částech na přibližně 1 cm silnou placku a pomoučněnou skleničkou vypichujte kolečka.

4. Na jednotlivá kolečka dejte náplň a přilepte dalšími kolečky. Vezměte pak druhou skleničku o menším průměru než tu první a vykrojte znovu kolečko, tentokrát vám z něj vzejde krásná a hlavně „uzavřená“ plněná kobliha.

Hotové (neusmažené) koblihy nechte ještě chvíli dokynout (10-20 minut) a mezitím si rozehřejte tuk. Já považuji za ideální tuk na smažení sádlo, moje tchyně rozehřívá 2,5 kostek Omega 100 % rostlinného tuku. Důležité je rozehřát tuk v hrnci tak, aby se do něj mohly koblížky dobře ponořit.

6. Když máte rozehřátý tuk, vložte do něj opatrně několik koblížků. Poté, co zezlátnou (cca 2 minuty), je otočte a osmažte i z druhé strany (opět přibližně 2 minuty).

Dobrou chuť!

• Nezapomeňte se podělit o fotky vašich domácích koblížků tady do komentářů nebo na FB Laskavá a vědomá výživa pro tělo a duši a ještě něco navíc…

Sádlo je machr a superpotravina

To jako fakt? O tom, v čem je sádlo tak skvělé, se dočtete v jedinečné knize Příběhy českých superpotravin. Pořiďte si ji tady >>>

Veronika Hanzlíková

(výživová poradkyně a laskavá průvodkyně na cestě za pohodou v životě a jídle)

20 let žiju s ulcerózní kolitidou. Přestože mi hrozil vývod a 15 let jsem intenzivně užívala léky, dnes jsem úplně bez léčby. Mám báječného muže a tři děti. Ale taky jsem šest nenarozených dětí ztratila a tragicky přišla o svoji první lásku.

Na vlastní kůži jsem si vyzkoušela, že až 70 procent uzdravení a životní pohody tvoří mysl. Život prostě není jen o zdravé stravě. Dnes jsem průvodkyní všem, kteří se chtějí cítit skvěle ve svém těle.

• Napsala jsem knihu Příběhy českých superpotravin a také další e-knihy.
• Tvořím podcast Příběhy života a uzdravení – na Spotify a Audiolibrix
• Natočila jsem kurzy (nejen pro lidi se střevními záněty).
• A taky vám ráda poradím přímo na míru v rámci konzultace.