Veronika Hanzlíková

Cestovatelský deník č. 2 – Ostrava!!!

Víte, že oficiální logo Ostravy má v sobě tři vykřičníky? Jestli jo, tak už jste v Ostravě pravděpodobně v poslední době byli. Jestli ne, tak tam můžete prozatím vyrazit se mnou. Povím vám o Ostravě v létě roku 2022. Ale nejprve pojďme trochu zpátky do historie.

Když mi před lety přátelé říkali, že se jim Ostrava fakt líbí, moc jsem jim nevěřila. Jako dítě jsem ji navštívila s rodiči, ale z návštěvy si pamatuji jen to, jak mi koza v zoo žrala sukni. Z vyprávění pak vím, že jsme v zoo byly dvě rodiny, respektive čtyři holky a naši tatínci. Maminky nás nechaly v jejich péči a šly nakupovat školní pomůcky, protože se blížil začátek školního roku.

Dodneška obě maminky vzpomínají, jak jsme se k nim vrátily … špinavé jako čuňátka. :) A já to vykládala svým dětem, když jsme teď nové kozy ve stejném zoo krmili. Počítám, že to tedy nejsou ty původní kozy, které tam byly před více než 30 lety.

Natáčení Dobrého rána České televize v Ostravě

V dospělosti jsem Ostravu navštívila poprvé v roce 2017. To jsem se zúčastnila natáčení Dobrého rána České televize, kde jsem vařila z českých superpotravin. Tehdy jsem byla čerstvě těhotná s naší prostřední, Magdalenkou Annou, ale ještě to nevěděla. Víc o natáčení jsem napsala v článku Nejlepší české superpotraviny? Bůček, uzené a slivovice.

  • Všechny moje živé vstupy z ostravského studia České televize najdete tady. Jsou tam čtyři části nazvané vždy 21 českých superpotravin.

Tehdy byly našemu nejstaršímu, synovi Pavlovi, téměř tři roky a já s ním pak po natáčení navštívila Hasičské muzeum města Ostravy. Poprvé a rozhodně ne naposledy. Od té doby tam Pavlík chtěl stále znovu a znovu. Takže i letošní léto ho navštívil. 🚒 Už počtvrté! Ale poprvé ho doprovodil jen tatínek, protože já tentokrát zůstala s naší nejmladší na ubytování.

A připravovala videa pro svůj online program Skvěle v těle.

K muzeu chci říct, že je opravdu skvělé! Vypadá „obyčejně“, ale je hezky připravené i pro děti. Kromě historických hasičských vozů a historických artefaktů tam jsou věci, které můžou děti prolézt a osahat si je.

Bylo pro mě proto překvapením, že o něm neví ani místní. Přitom je takové hasičské muzeum jediné svého druhu v ČR! Pokud vím, tak zatím je další hasičské muzeum pouze ve Stachách na Šumavě, ale není tak zajímavé právě pro děti.

Tady v tom ostravském si děcka můžou prolézt menší hasičské auto, hrát si s panely v „řídícím středisku“… i vytahovat jako hasiči a záchranáři „osoby“ po lanech třeba ze studny.

Ostrava mě příjemně překvapila

Vlastně se dá říct, že nadchnula. Už tenkrát poprvé jsem byla překvapená, že má široké ulice a rozhodně se nepodobá mojí představě o „černé“ Ostravě. Ostrava je zelená, přehledná a fakt jsme se tam zatím nenudily.

Za návštěvu určitě stojí i zoologická zahrada. Z hlediska zabavení dětí (jinak než jen koukáním na zvířata) mi dokonce přijde lepší než v Praze. K zoo mám několik postřehů. Obstarat tam tři děti sama je docela zábava. Můj muž měl místo návštěvy zoo pracovní povinnosti kousek od Ostravy a tak jsem tam s dětmi vyrazila sama.

Jako když chce jedno zrovna opravdu nutně na záchod, druhé se chce kojit a třetí zůstane viset jednou nohou na laně na prolézačce… Naštěstí ženská solidarita funguje a to třetí dítě mi z lana sundala jiná maminka. Nicméně z hlediska dětí a možností si tam pohrát, dávám ostravské zoo jedničku s hvězdičkou. To, že myslí na rodiny s dětmi, jde kromě nejrůznějších prolézaček a hřišť vidět i na „kojícím“ koutku.

Já jsem ho teda nevyužila, ale musela jsem si ho aspoň vyfotit. :)

Malý svět techniky U6

V Ostravě jsme ještě zvládli parádní Malý svět techniky U6 v Dolních Vítkovicích. Opět dávám všechny palce nahoru. Když jsem ale mezi tu horu železa (viz. prostřední fotka) vlezla, trochu jsem se vyděsila a pomyslela si: „Co tady jako budu dělat s naší nejmladší?“ Ale i tu to zabavilo.

Za mě mezi ty TOP věci patřila obrovská ponorka kapitána Nema, měření výšky a věcí obrovskou „šuplerou“, točící se kolo (jak se asi běhá křečkovi v takovém kolečku si tady vyzkouší i dospělák), ruské kuželky nebo vyřezávání tvarů z polystyrenu. Děti ocenily nejvíc to, že si můžou prolézt ponorku a „řídit“ autobus, syn byl ještě navíc nadšený ze simulátorů jízdy v autě a z jukeboxu.

Hodně zajímavá byla i možnost si vyzkoušet, jak jezdí vozík na různých druzích kolejí, které v průběhu staletí existovaly. Dřevěné, kamenné, železné. Fakt je v tom sakra rozdíl a ubrzdit těžký vozík na železných kolejích je fakt docela těžké.

Landek park

Kdo minul Landek park, minul Ostravu!!! Tak takové heslo má vyhlášené ostravské místo, kde je na nejstarší ostravské šachtě, Dole Anselm, umístěno Hornické muzeum. Největší v České republice. Takže jsme při naší čtvrté rodinné návštěvě Ostravy konečně neminuli „tu pravou“ Ostravu.

Po domluvě s dětmi jsme navštívili a „sfárali“ do čtvrt kilometru dlouhé chodby v podzemí, kde jsme si prohlídli, jak to vypadalo ve skutečném dole. Původní řetízkové šatny, kdy si horníci oblečení vytáhli po řetízcích nahoru, byly trochu strašidelné, ale o to to víc působilo autenticky včetně starých hornických sprch.

Opět dávám všechny palce nahoru. Landek Park i důl nás bavil, i když děti asi víc ty venkovní věci. Nejvíc je zaujal důlní vláček z 60. let minulého století, kterým se projely, a hornické stroje, které tam jsou volně venku vystaveny a děti si je „prolezly“.

Díky, Ostravo, za další zážitky a zase se těším někdy na viděnou. Pro mě už tedy popáté!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.