O pohybu, makrobiotice a paleo stravě

/ cizí jazyk, cyklické tréninky, hatha jóga, jóga, makrobiotika, maso, Mentální harmonizace, Olga Hladová, paleo, pohyb, potraviny, strava

Klid, vůně a úleva. To jsou tři slova, která se mi vybaví, při vzpomínce na aromaterapeutickou masáž u jemné a přesto silné Olgy Hladové. Aromamasáž jsem tehdy dostala jako dárek od svého muže. Díky tomu jsem objevila zajímavou ženu, jejíž život a myšlenky jsou natolik inspirující, že jsem se rozhodla je sdílet i s vámi a požádala jsem ji o rozhovor.

joga III - kopie

Olga je úchvatná žena, která:

  • překonala diagnózu autoimunitního onemocnění.
  • odešla z klasického zaměstnání, aby šla za svým snem.
  • stravovala se makrobioticky a o makrobiotice i učila.
  • vystudovala Montessori institut a Kushi institut v Holandsku.

Od té doby se mnohé v jejím životě změnilo a její životní cesta je čím dál zajímavější…

Naše cesty se prostě měly střetnout a přeji vám, abyste z našeho rozhovoru cítily stejný pocit harmonie a klidu jako my dvě při jeho přípravě.

Co tě zaujalo na makrobiotice a jaké jsi měla důvody pro to, začít se jí věnovat?

K makrobiotice jsem se dostala ze zdravotních důvodů. Hledala jsem tenkrát cestu, jak řešit autoimunitní onemocnění jinak než doživotně léky a zároveň s lepší perspektivou, než kterou mi byly schopny léky dát.  Makrobiotiku jsem studovala v Holandsku, u nejlepšího evropského učitele té doby Adalberta Nellisona.

Věřím, že klíčové proto, aby se člověk uzdravil, je uzdravit především „hlavu“. To znamená změnit své myšlení, životní styl a návyky, které nám nedělají dobře, proto, aby byl člověk v souladu s tím, kým chce být a jak chce žít. Když jsme v tomto stavu, tedy rovnováze srdce a mysli, tak i naše tělo odpovídá spokojeností.

Kromě hlavy, strava je a vždy bude jedním z podstatných faktorů, jak své zdraví můžeme ovlivňovat po mentální i fyzické stránce. Nemůžeme být zdraví, když do těla hrneme umělou stravu, která nenese žádnou výživovou hodnotu. Nebo když pro změnu jíme málo, jelikož se nám nedostává času, nebo jíme v běhu a pod tlakem.

Co si z makrobiotiky odneseš dále do života?

Makrobiotika mě naučila myslet jinak. Všímat si toho, co jím, vařit ze zdravých produktů, vnímat energii potravin a potřeby těla. Naučila mě denně věnovat čas vaření a také si pravidelně vyhradit klidné chvilky na jídlo, bez myšlenek na stresující úkoly běžného dne.

Makrobiotika měla v mém životě své místo po dobu 8 let. Naučila mě vybírat si potraviny podle jejich energie a také naslouchat signálům těla. V jednom momentě jsem pochopila, že mé tělo mi ukazuje, že je potřeba udělat změnu.

Pověz nám, jak se stravuješ nyní? Jak si vysvětluješ, že jsi přešla z jednoho až „extrémního“ směru do druhého téměř na opačném spektru výživových doporučení?

Mnoha lidem se má změna zdá být příliš extrémní a málo pochopitelná, ale stejně jako všechny změny v mém životě, i tahle vyplynula přirozeně z okolností v mém životě. Nerada bych svou nynější stravu nazývala nějakým oficiálním pojmenováním nebo systémem, protože je to trochu zavádějící. Nicméně kdybych to měla definovat, tak se blíží paleu. Založila jsem stravu na „zdravých“ bílkovinách, zelenině a ovoci. Vyřadila jsem obiloviny a luštěniny a samozřejmě cukr, ale ten již za dob makrobiotiky.

Zjistila jsem, že mi kombinace bílkovin a zeleniny dělá dobře. Bílkovinou rozumím maso, vejce a případně mám v jídelníčku cottage cheese, který jich obsahuje také relativně dost. Mám ráda ovoce, sušené i čerstvé, a oříšky. Občas si udělám radost kvalitním kozím sýrem nebo raw dortem s kamarádkou u kafe :-)

Takže nemůžu říkat, že se v mém případě jedná o úplně čistou paleo dietu, je to jen změna životního stylu, která vyplynula z faktu, že jsem začala cítit, že makrobiotika je mi příliš těsná. Začala jsem intenzivně trénovat od acroyogy po pravidelné cyklické tréninky síly a dynamiky. A na to jsem neměla v dlouhodobějším měřítku dost sil. Vnímala jsem, že tlačím tělo do nedostatku a vyčerpání, a k tomu se mi cyklicky vracely zažívací potíže, takže něco viditelně nebylo v pořádku.

Chvíli to trvalo, než jsem si zvykla. Není jednoduché přenastavit myšlení a zažívání zvyklé na veganskou stravu. Ale rozhodla jsem se pro změnu, ze dne na den změnila jídelníček a postupně zvykala jak myšlení tak tělo.

Vyhovuje ti změna stravy? Co na tom oceňuješ?

Stravuji se tak více než tři měsíce a cítím velkou změnu. A to především v síle těla, ale i mentální síle, rozhodnosti, zaměření, ale i vnitřní rovnováhy. V některých studiích nebo filosofiích se říká, že maso vyvolává agresivitu. Já jsem si to postupně přestala myslet. Když se sebou člověk vědomě pracuje, tak naopak sílu masa může transformovat do síly ducha.

Myslíš, že jídlo má svoji vlastní energii? Myslíš, že maso uzemňuje?

Bezpochyby jídlo má svou vlastní energii. Energie jídla na nás má ohromný vliv. Ovlivňuje nás po fyzické, ale i po mentální stránce. To, co jíme, ovlivňuje to, jak myslíme, jak se cítíme, zda máme dostatek energie, když ráno vstaneme a celý den je před námi. Zda se na každý den těšíme, nebo naopak se probouzíme se stísněným pocitem.

Jídlo je podle mě také významným indikátorem toho, kde zrovna v daném momentě mentálně jsme. Honí nás chuť na sladké? Co nám chybí v životě, když máme chuť na sladké? Energie, láska, pochopení? Dáváme si každý večer sklenku nebo dvě vína, abychom se uvolnili? Kde máme v životě příliš napětí, které pak večer uvolňujeme jídlem nebo alkoholem? Nebylo by zdravější odstranit napětí z běžného dne jinak?

Myslím si, že maso skutečně může člověka uzemňovat. Spojuje nás s realitou a hmotou. Často se lidem od reality a hmoty chce utéct. Znám to velmi dobře sama u sebe. Ale nesmíme zapomínat na to, že žijeme v hmotě a cílem podle mě je, žít s ní v souladu. Dávat tělu to, co skutečně potřebuje.

Je důležité respektovat naše lidské potřeby a dodávat tělu vše potřebné – makronutrienty a mikronutrienty – což v dnešní době není tak zcela jednoduché, když i zelenina ztratila na kvalitě a obsahu vitamínů, které mívala kdysi. Kvalitní bílkoviny jsou jedním z podstatných stavebních kamenů, které naše tělo potřebuje, aby dobře fungovalo. Je samozřejmě na každém, jakou formou bude bílkoviny tělu dodávat.

I maso můžeme jíst s vděčností a pokorou. Důležité pro mě je vybírat kvalitní potraviny a také dbát na to, kde je kupujeme a jak chov na této farmě probíhá. Myslím, že když k životu přistupujeme s rozmyslem a pokorou, bez zbytečného nadbytku potravin, ale soustředíme se na kvalitu, pak je to v pořádku.

Dá se říci, že makrobiotika je výživovým stylem pro lidi milující jógu. Ty jsi jógu také společně s makrobiotikou učila? Učíš a cvičíš ji stále? Nebo jsi začala dělat jiné sporty?

Jógu momentálně neučím, pouze individuálně. Převážně z časových důvodů. Věnuji se především výuce jazyků, seminářům „Cizí jazyk za tři měsíce“, tedy jak se učit cizí jazyk rychle a efektivně a aromaterapii. To neznamená, že by jóga z mého života zmizela. Naopak, je stále mojí součástí. Pravda, pracuji momentálně s tělem trochu jinak, tedy se zaměřením na cyklické dynamické a posilovací tréninky. Ale není nad to, když vyčerpávající trénink zakončíte hatha jógou, kdy se protáhnou svaly, celé tělo se uvolní a vy se ztišíte a ponoříte do svého nitra. Právě proto mám jógu ráda. Pro to ztišení a naladění se sám na sebe, ke kterému jóga vede.

Možná jsi svou otázkou trefila hřebíček na hlavičku. Zpočátku mě totiž skutečně napadalo, že když teď jím maso, nemůžu učit jógu. Veganství je často spojováno s jógou a tím pádem i makrobiotika je s jógou hezky v souladu. Nakonec jsem došla k přesvědčení, že jóga se primárně netýká jídla. Důležité je to, jaké hodnoty v sobě neseme a hlavně, zda je také opravdově žijeme. To je to, co předáváme jógou především :-)

Moc Ti děkuji za hluboké a obohacující odpovědi. A poprosila bych Tě závěrem ještě o jednu odpověď – co spojuje tvoje zkušenosti s různorodou stravou a výuku jazyků?

Nedávno jsem četla trilogii  Bernarda Werbera „Mravenci“. Mimochodem, vřele doporučuji. Kromě poutavého příběhu je tam spousta zajímavých myšlenek a věcí na zamyšlení nad tím, jak vlastně žijeme. Jeden příklad za všechny: „Podmínkou k tomu, aby se mohl určitý druh rozšiřovat v prostoru a čase, je schopnost absorbovat nejrozmanitější potraviny. Existence živočišného druhu závislého na jediném zdroji potravy je vážně ohrožena ve chvíli, kdy tento zdroj zanikne“.

Docela mě ta myšlenka zaujala. Vzpomněla jsem si na jeden ze stresorů, se kterými jsem se potýkala, když jsem jedla plně makrobioticky. Ráda cestuji. Vybírám si cesty dobrodružné, mimo turistická centra, kde ale nedostanete makrobiotickou stravu. Ve mně to vyvolávalo stavy úzkosti, protože jsem se bála situace, že nebude k mání nic makrobiotického. Co budu dělat? Jak bude reagovat moje tělo?

Musím říct, že vlastně jsem ráda, že jsem si přechodem na nový jídelníček uvědomila, že jsem schopná změny. A že moje tělo je schopné přijmout a zpracovat všechno, stejně tak jako moje mysl. Ale ne že by to bylo bez práce :-) Vlastně jiným pohledem – jsem ráda, že jsem si na tom mohla vyzkoušet svou flexibilitu a schopnost něco změnit. Protože když to podle mě jde s jídlem, tak to jde s čímkoliv jiným. Třeba se studiem jazyků. Přichází ke mně lidé, kteří nevědí, jak cizí jazyk uchopit a dostat se ze zacyklení věčných začátečníků. V zásadě platí, že klíčové je, otevřít se změnám – v přístupu, v myšlení a vymezit si na to čas.

Chci se naučit cizí jazyk? Potřebuju si k tomu vytvořit prostor – v mysli, i v čase. Zároveň chci-li si více a lépe pamatovat, potřebuju se starat o své tělo a dávat mu to, co tělo a mozek potřebují. A jsme zase u jídla :-)

Všechno souvisí se vším a je jen na nás, jak souvislosti pochopíme, jak je uchopíme a aplikujeme v životě, abychom mohli žít tak, jak bychom chtěli. Zdraví na těle i na duši :-)

Tak co, jak se vám rozhovor líbil? Napište nám do komentářů a pokud máte ještě otázky na Olinku nebo na mě, určitě se ptejte dál, rády vám odpovíme.

Stránky Olgy jsou: www.cizijazykzatrimesice.cz a www.kvet-harmonie.cz

Podobné články

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *