Konec prosince roku dva tisíce. Sladkých sedmnáct. Rodí se první velká láska mladé dívky… O sedmnáct let později… Z dívky je žena, manželka a matka dvou dětí. Pětatřicítka na krku. Hodně radosti, ale i bolesti, jizev a poznání příchuti smrti.
Tou ženou jsem já. Bilancuji uplynulý rok a úžasem nad nádherou, vůní a energií měsíční dcerky zapomínám občas dýchat. Zatímco na konci 2005 jsem plakala nad smrtí své první lásky, a postupně od roku 2010 nad smrtí svých prarodičů nebo nenarozených miminek, která sem na tento svět přišla jen na pár týdnů prvního trimestru, letos se raduji.
Raduji se a jsem dojatá, že mám bezvadného tříletého syna a nádhernou novorozenou dceru. Asi jsou pro mě ty sedmnáctky pozitivním číslem. Jsem bohatší o poznání, že…
- každá bolest má svůj začátek a konec,
- bolesti a smutky se objevují ve chvílích, kdy je nejmíň čekáme, ale také zase mizí,
- jde znovu najít lásku, zdraví nebo alespoň zdravotní pohodu,
- můžu milovat, i když mám srdce zjizvené.
Ohlédněte se za svým rokem
Všimli jste si, že na konci roku nebo na začátku nového se to na internetu hemží „bilančními“ články a zamyšlením? Víte, proč tomu tak je?
Většinou tím bilancováním zjistíte, že ten končící rok byl lepší, než jste si mysleli.
Loni jsem se při psaní článku shrnující rok 2016 vyhrabala ze smutku do vděčnosti. Ten článek se jmenuje Silná, pokorná a laskavá.
Letos vám chci předat poselství, že plodnost nemusí nutně znamenat jen to, že se stanete rodiči, a že v každém roce je možné najít něco dobrého.
Téměř celý rok ve znamení těhotenství
V únoru se mi ozval můj šéf z původního zaměstnání. S nabídkou 60 % úvazku o pár měsíců dřív, než jsem měla po mateřské znovu nastupovat. Měla jsem radost. Navíc syn už občas chodil do školky, tak jsem věděla, že můj návrat do práce zvládneme.
Ve chvíli, kdy jsem nic netušíc podepisovala novou pracovní smlouvu, jsem už byla těhotná. Když jsem si o pár dní později udělala těhotenský test, zůstala jsem lehce v šoku. Po druhém dítěti jsem toužila, jenže mě nenapadlo, že si tahle dušička přifrčí z obláčků do fyzického světa právě ve chvíli, kdy jsem přislíbila a dokonce podepsala nový pracovní závazek…
Navíc, jak už jsem psala v článku Mystický porod a vizualizace, nevěděla jsem, čeho se bát dřív. Jestli opakování těhotenských neúspěchů nebo reakce v práci, když tohle těhotenství tentokrát vyjde. Navíc jsme měli v plánu ještě dovolenou v termálech.
Teplá voda se s těhotenstvím prý příliš nemusí
Prostě, první trimestr a horká termální voda nejsou úplně ideální kombinací. Přesto jsme vyrazili. Horkou vodou jsem vždycky jen prošla a pokračovala do chladnějších bazénů. Dovolená v Podunajské Stredě ale byla pro moji psychiku nakonec docela zásadní. Odpočinek, voda a plavání pod širým březnovým nebem i sluncem mně dodalo energii na mnoho týdnů dopředu (víc o tom v článku Jak na dovolené jen být a přitom se dobře najíst).
Navíc… jednoho rána, když jsem se tam probudila vedle syna a svého muže, jsem cítila skutečný klid a mír. Cítila jsem, že ten človíček, jehož tělo se teprve tvořilo v mém těle, k nám patří a má v úmyslu se nám narodit.
Po návratu z dovolené jsem hned naskočila do pracovního procesu. Přesně na půl roku jsem se vrátila do svého původního zaměstnání. Sice s trochu jinou náplní práce, ale byl to příjemný půl rok nemateřských starostí a pracovních „drbů“. Nadechla jsem se úplně jiného života, abych se zase mohla vrátit k plínkám a dětským starostem a radostem.
Vše je tak, jak má být
Tohle je skvělá mantra. Neprogramuje žádný výsledek – ani dobrý, ani špatný – ale jen konstatuje, že je vše, jak má být a že přijímáme situaci, ve které se nacházíme.
Neznamená, že situaci, ve které se nacházím, pasivně přijmu. Jen přijímám to, že ne vždy jsem schopna ovlivnit konečný výsledek.
Tuhle mantru jsem si spolu s připomínkou klidu a míru z Podunajské Stredy říkala celé těhotenství.
A i když nechodím do kostela a k víře mě nikdo nevedl, objevila jsem v průběhu těch sedmnácti let víru. Zjistila jsem, že víra a některé pasáže z Bible mi mohou být velkou oporou.
Tyhle verše z Bible mi pomáhaly nejen v roce 2017:
Radujte se v Pánu vždycky. Znovu říkám, radujte se. Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu. Vaše mírnost, ať je známá všem lidem. A pokoj boží převyšující každé pomyšlení, ať střeží vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.
České superpotraviny, střevní záněty a blogování
V únoru dva sedmnáct jsem vydala svoji druhou elektronickou knihu, o českých a slovenských superpotravinách. Mám z ní velkou radost a vím, že se vám čtenářům líbí nejen kvůli hodnotným informacím o nám snadno dostupných potravinách, ale také díky chytlavosti a příběhům ukrývajících i vaše milé vzpomínky na dětství a dospívání.
V září jsem v osmém měsíci těhotenství natočila a připravila videokurz spolu s podrobnou příručkou pro lidi se střevními záněty. Sama mám ulcerózní kolitidu a dělám mnoho proto, abych její příčiny rozklíčovala a nalezla svůj vlastní „lék“ na tuhle nemoc.
Daří se mi to moc hezky, i když už dávno netvrdím:
- že tahle nemoc nebo Crohnova nemoc je léčitelná nějakým konkrétním výživovým směrem,
- že budu já nebo ostatní někdy na sto procent bez klasických léků,
- že každý člověk, který je „duchovně na výši“, musí být na sto procent zdravý.
Všichni jsme jen a jen lidé.
I když se najdou tací, kteří budou tvrdit, že právě oni našli „lék“ pro všechny nebo že za vše může psychika, případně karma. Mimo jiné díky vědmě Evě Pitnerové jsem dospěla k tomu, že…
Nemoc je prostě cesta, kterou si naše duše vybrala jako způsob, jak s námi komunikovat skrz tělo a dovést nás k novým poznáním. A je jen na nás, jestli ji budeme vnímat jako dar a zajímavou cestu za poznáním sama sebe a možností svého těla nebo proti ní bojovat.
V průběhu roku se nejen proto začal tenhle blog stávat skutečným osobním blogem. Už dávno není jen o výživě a potravinách. Už dávno nejsem jen výživovou poradkyní. Jsem tu pro vás jako celostní terapeutka v oblasti stravy, zdravotní prevence i nejrůznějších životních událostí. V roce 2018 se to postupně promítne i do vzhledu některých stránek webu.
Porod a rodina
V listopadu nastal vytoužený čas. V půlce měsíce jsem byla psychicky i fyzicky připravená na porod. Jen dcerka si dala trochu na čas a vypadalo to, že se snad narodí až v prosinci. Nakonec si vybrala 28. listopad. Ten den se narodila úžasná bytost, Magdalena Anna.
Jméno Anna bylo původně vybrané, jenže v průběhu těhotenství jsme „objevili“ energii jména Magdalena. Na její svátek se narodil syn Pavel a okolo jeho narozenin se vše seskládalo do rozhodnutí potvrzené i dceřiným kopáním z bříška, že máme nyní doma Magdalenku. Anna jí zůstalo jako připomenutí Božího požehnání, které v sobě tohle jméno energeticky nese, a které nám přineslo i ji po všech těch těhotenských nezdarech.
Své děti opravdu jako vnímám dar od Boha. Navíc i porod dcerky byl krásně přirozený, bez zásahů a dal mi velkou sílu. Zhojil mé jizvy ze ztráty nenarozených dětí. Zhojil mou duši.
Připíjím i na vaše zdraví a plodný rok 2018
Když píšu tyhle řádky, tak vedle počítače stojí sklenka vína. Jen pouhé dvě deci vína u kojící matky zapříčiňují, že se mi trošku točí hlava, jsem dojatá ještě víc než obvykle a doufám, že se dcerka na kojení kvůli případnému alkoholu v mlíku vzbudí nejdřív za dvě hodiny. Proto mi zbývá jediné – připít na vaše zdraví a jít spát :-)
Rok dva sedmnáct byl pro mě jedním z nejhezčích, velmi plodný v mnoha oblastech. V tomto roce neodešel žádný z blízkých, ani jsem nezažila žádné hodně bolestivé události a zážitky. To se pak ta radost z uplynulého roku hledá mnohem hůř.
- Začala jsem být víc užitečná vám svým čtenářům díky pravidelnému blogování, e-knihám i pokračování E-mailového klubu.
- Připravila jsem další produkty zdarma pro vás – e-book Když jídlo mluví aneb vzkazy z celého světa a Jak žít a jíst kvalitně se střevními záněty (IBD).
- Postupně přetavuji svoji tvořivost do řádků e-knih a blogu, v roce 2018 snad i do tištěné knihy,
- Porodila jsem zdravou dcerku a užívám si nádherné chvíle s dětmi. Ale abych byla úplně upřímná – se synem jsem také poznala pořádné chvíle vzteku… nikdo mě neumí vytočit svým vztekem tolik jako on. Stále se učím tuhle emoci zpracovávat a adekvátně na ni reagovat.
- Stále miluji svého muže, se kterým jsem už více než deset let a který se mnou zvládl hojení psychických jizev po smrti mojí první velké lásky i stavy spojené s těžkým zánětem tlustého střeva (tzv. pankolitidu). On je další mojí láskou, takovým andělem a dalším požehnáním od Boha.
V čem jste byli plodní v roce 2017 vy?
Inspirujte se mým sdílením a napište do komentářů, co se podařilo vám. Anebo si to napište jen sami pro sebe, alespoň bodově, jaký „plodný“ rok jste měli. Třeba:
- dokončil(a) jsem dům,
- vybavil(a) si krásný byt,
- dotáhl(a) jsem mnoho projektů v práci,
- každý den jsem pečoval(a) o své blízké a dělal(a) laskavé zázemí,
- začal(a) jsem se víc oceňovat…
Hodně štěstí, zdraví, plodnosti a těch požehnaných okamžiků v roce 2018 vám přeje,
Veronika
(výživová poradkyně a laskavá průvodkyně na cestě za pohodou v životě a jídle)
20 let žiju s ulcerózní kolitidou. Přestože mi hrozil vývod a 15 let jsem intenzivně užívala léky, dnes jsem úplně bez léčby. Mám báječného muže a tři děti. Ale taky jsem šest nenarozených dětí ztratila a tragicky přišla o svoji první lásku.
Na vlastní kůži jsem si vyzkoušela, že až 70 procent uzdravení a životní pohody tvoří mysl. Život prostě není jen o zdravé stravě. Dnes jsem průvodkyní všem, kteří se chtějí cítit skvěle ve svém těle.
- Napsala jsem knihu Příběhy českých superpotravin a také další e-knihy.
- Tvořím podcast Příběhy života a uzdravení – na Spotify a Audiolibrix
- Natočila jsem kurzy (nejen pro lidi se střevními záněty).
- A taky vám ráda poradím přímo na míru v rámci konzultace.
