Verunko, hlavu vzhůru! Nepřemýšlej o tom tak, že jsi nemocná. To nebude napořád. Vím, že Tě to vysiluje a že to trvá dlouho, ale bude dobře. Po všech stránkách! Neboj, posílám pohlazení.
Vycházela jsem z metra a plakala. Jela jsem z koloskopického vyšetření a četla sms od kamaráda, který reagoval na moji zprávu o špatných výsledcích. Měla jsem pár týdnů po státnicích a myslela si, jak mi bude konečně hej. Jenže nebylo.
Sama a nemocná
Po náročném roce mi zbyla hrstka skutečných přátel, ale neměla jsem svou první lásku. Měla jsem sice titul před jménem, ale co mi to bylo platné, když jsem ho viděla poprvé na receptu na kortikoidy. Nově nasazená biologická léčba nezabírala tak rychle, jak si lékaři představovali.
Ještě teď mi je do pláče z toho trápení třiadvacetileté holky, která už stihla zakusit, jak moc bolí smrt nejbližší osoby, se kterou plánovala prožít celý život, i z toho, že když je zdraví v kopru, nefunguje téměř nic.
Díky Honzo a díky Michale
Dva kluci, kteří mě tehdy podrželi. Michal, kluk, kamarád a současně veterinář si se mnou psal dlouhatánské maily, kde jsem se mu svěřovala snad úplně se vším…
- jak moc mě bolí ztráta mojí první lásky,
- jak byl těžký ten první rok po jeho smrti i to,
- jak jsem celý ten rok makala jako šroub, abych dokončila náročné studium a diplomku na VŠCHT.
Psala jsem mu, když mi má konzultující strhala můj první koncept diplomky, když jsem od cytometru (= to je takové zařízení na zkoumání například toho, jak žijí nejrůznější kvasinky) běhala na záchod, měnila spodní prádlo a plakala, že už zase mě ta ulcerózní kolitida a s ní spojené průjmy dostaly.
To přece nemůže zažívat žena stěží odrostlá dívčím střevíčkům
Ale zažívala. Michal a Honza mi v tu dobu zcela počestně a kamarádsky pomohli.
Honza byl kluk, který mě vzal párkrát do kina a na víno. Strhaná ulcerózní kolitidou a bolestí po svém Petrovi si dodneška pamatuji, jak jsme po tom víně šli v jednu v noci po Václaváku a Honza mi v McDonaldu koupil hamburger.
Vlastně nešlo o ten hamburger, ale o tu „normálnost“. Byl to střípek normálního života. Do té doby jsem poslední rok jen dodělávala diplomku a chodila maximálně na ten záchod a ne po Václaváku a na hamburger.
Honza byl ten, který mi napsal tu sms, když mi lékaři vyhrožovali vývodem a biologická léčba nezabírala tak, jak se očekávalo.
Měl pravdu
Naštěstí měl pravdu. Tohle dno netrvalo věčně. Nebylo napořád. Za pár měsíců jsem poznala svého muže. Tehdy taky kluka, který mi napsal zase tohle:
Právě uléhám do pelíšku a v duchu jsem s Tebou. Chtěl bych Ti předat kus té energie, která ve mně proudí a která Ti pomůže k uzdravení, chtěl bych s Tebou usínat a snít. Je toho moc, co chci a jsem za to rád, protože vím, že ty to chceš taky. Krásné sny moje lásko.
Za pár měsíců jsem se postavila znovu na nohy. Nejen díky lékařům, oběma klukům a svojí nové lásce, ale hlavně a především díky sobě. Bez neutuchající síly, kterou jsem v sobě našla, bych to nedokázala. Takovou sílu dokážete najít i vy.
Prý jsou lidi s ulcerózní kolitidou a automunitními chorobami obvykle tzv. vysoce citliví lidé. Asi je to i pravda, jenže…. já už do téhle škatulky nespadám.
A vím, že i vy nemusíte spadat do žádné škatulky a že i vy můžete vykřesat svoji hlubokou vnitřní sílu z pomyslného dna vašeho života, zdraví a duše.
Právě jsem se vrátil z Hradu
Řekl Klement Gottwald v únoru 1948 a tím začalo jedno z temných období naší země.
„Právě jsem se vrátila z ložnice od své spící rodiny,“ říkám v sedm hodin ráno já a doufám, že právě dnes, 22.7.2018, začíná naopak něco krásného, povzbuzujícího.
Právě dnes, v den, kdy má moje v pořadí čtvrté dítě čtvrté narozeniny.
Právě dnes, v den, kdy má v pořadí moje osmé dítě svátek.
(Ty ostatní děti, co tu fyzicky byly pár týdnu v mém těle, jsou andílci.)
[content id=4438][/content]
V klubu Harmonický život se s vámi podělím o techniky, které mě vytáhly ze dna. Techniky a informace, které jsou používala v průběhu těch let, kdy mi bylo zle a potřebovala jsem vykřesat ze sebe sílu, abych to zvládla.
Je to má nová pecka pro vás. Každý měsíc se s vámi podělím o podstatné zkušenosti v oblastech:
- jídla a stravy,
- pro podporu harmonie těla a duše,
- motivace i pohybu.
Červenec ve znamení dostatku energie
Začínáme 22.7.. Je to pro mě významný den a proto jsem se s vámi hned na začátek rozhodla podělit o tajemství svojí každodenní energie pramenící z:
- jednoho druhu jídla,
- jednoduchého pohybu (který máte hotový do 10 minut),
- prožívání přítomného okamžiku a z krátkých obyčejných meditací,
- rychlé, snadné a účinné metody na uvolnění nepříjemných nemocí (technika EFT)
Pojďte do toho se mnou!
(výživová poradkyně a laskavá průvodkyně na cestě za pohodou v životě a jídle)
20 let žiju s ulcerózní kolitidou. Přestože mi hrozil vývod a 15 let jsem intenzivně užívala léky, dnes jsem úplně bez léčby. Mám báječného muže a tři děti. Ale taky jsem šest nenarozených dětí ztratila a tragicky přišla o svoji první lásku.
Na vlastní kůži jsem si vyzkoušela, že až 70 procent uzdravení a životní pohody tvoří mysl. Život prostě není jen o zdravé stravě. Dnes jsem průvodkyní všem, kteří se chtějí cítit skvěle ve svém těle.
- Napsala jsem knihu Příběhy českých superpotravin a také další e-knihy.
- Tvořím podcast Příběhy života a uzdravení – na Spotify a Audiolibrix
- Natočila jsem kurzy (nejen pro lidi se střevními záněty).
- A taky vám ráda poradím přímo na míru v rámci konzultace.
