Zdraví v podobě pickles?

„Kvasit, nebo nekvasit –  to je, oč tu běží.“ Řekl by klasik.

Naše babičky, spíš prababičky, by řekly: „Rozhodně kvasit.“

Moraváci na to: „Do sudů všechno, co jde.“

A já? „Kvasit. Ale bojím se.“

Je důvod ke strachu?

Pokud je tu někdo natěšený, že budu psát o ovocném kvašení a jeho výsledných produktech jako je slivovice, meruňkovice a podobně… tentokrát vás zklamu.

I když jsem sama původem z Moravy, tak slivovičku si nechávám jako bonus k tištěné knize o českých superpotravinách. Teda povídání o ní, ne slivovici na pití :-D Namísto toho se ale těšte na povídání o zdravé kvašené zelenině a přírodních probioticích.

Až donedávna jsem si od tohoto tématu a potravin udržovala trochu odstup. Asi proto, že s ulcerózní kolitidou, zánětem tlustého střeva, mám trochu stažený zadek z možných nežádoucích účinků kysaného zelí i celkově kvašené zeleniny.

I přesto, že vím:

  • že když se v případě každodenního užívání kysaného zelí (případně popíjení šťávy) překonají první dva tři týdny „nežádoucích“ reakcí a výměny střevní mikroflóry, tak střevo mi jedině poděkuje.
  • že se zdravou střevní mikroflórou souvisí celková imunita a pokud mikroflóra a imunita nejsou v pořádku, tvoří se mimo jiné i záněty ve střevech.

Z faktického hlediska proto není důvod ke strachu, ale z pohledu průjmů a nadýmání spojených právě s kolitidou je můj strach ze zhoršení zánětlivého stavu ve střevě velký. Prostě, když si hlava a podvědomí něco myslí, tak platí:

S jakou myšlenkou a energií dané jídlo (případně potravní doplněk) jím, s takovým účinkem na mě bude fungovat.

Když věřím, že mi něco pomůže, tak se to tak opravdu většinou stane a když věřím, že mi něco uškodí, tak i to se často stává realitou. Ne nadarmo je znám placebo efekt u léků a alternativních terapiích.

Pickles a mléčné kvašení

Když ale ta mléčně kvašená zelenina je táááák zdravá. A teď babo raď, co s tím?

Abych sama sebe dokopala vyzkoušet přípravu a taky konzumaci domácí kvašené zeleniny, rozhodla jsem se přizvat ke spolupráci Darinu Šindelářovou. Krásnou mladou ženu, žádnou babu. A výsledek je už teď znát.

Rozhodla jsem se pustit aspoň do pickles (krátce kvašené zeleniny) a věřím, že Dariny povídání přesvědčí i vás, proč (v zimě) zeleninu kvasit a hlavně ji jíst. Darina totiž o kvašení umí moc hezky mluvit a dokonce s přesným návodem „jak na to“ byla v televizi, v Dobrém ránu na ČT >>>.

Asi nejdůležitejší je, že bakterie mléčného kvašení dokážou ochránit tělo před střevními infekcemi a přirozeně pomáhají zvyšovat imunitu. Taky se jim říká laktobacily nebo mléčné bakterie.

V přírodě je najdeme na listech, kořenech a dalších částech řady rostlin a zeleniny. Dá se říct, že se používají tisíce let k tzv. laktofermentaci, nebo-li mléčnému kvašení. Jejich přemnožení u potravin způsobí primárně to, že tu potravinu přirozeně zakonzervují.

Laktobacily totiž vyrábějí v potravině kyselinu mléčnou. Ta je přirozeným konzervantem a utlumuje množení nežádoucích bakterií, které potraviny kazí. Toho se využívá na konzervaci nejen zeleniny, ale i ovoce, šťáv, luštěnin, mléka nebo dokonce pomazánek.

Bakterie mléčného kvašení v potravině zpracují škroby a cukry a přemění je na kyselinu mléčnou. Tato kyselina podporuje růst zdravé mikroflóry v tlustém střevě. Díky ní se ve fermentované potravině vytváří enzymy, antibiotické a protirakovinné látky a zvyšuje se hladina vitamínů.

Určitě ano. Bakterie mléčného kvašení dělají z potravy skvěle stravitelný zdroj energie.

Kvašené potraviny taky pomáhají při tvorbě trávicích šťáv. Proto se doporučuje jejich konzumace především po náročném jídle. Dodají totiž tělu potřebné enzymy, které tělu ulehčí v trávení.

Už Římané tohle věděli a taky věděli, že kyselina mléčná nás dokáže ochránit před střevními infekcemi.

Kyselina mléčná v kvašených potravinách je sice kyselina, ale nezpůsobuje překyselení v těle. Pokud se navíc v konzervované potravině vyskytují dusičnany, umí je rozložit.

Všechno tohle jsou důvody proto, abychom jedli alespoň malé množství kvašené zeleniny každý den. Kvašené potraviny a bakterie mléčného kvašení jsou skutečným požehnáním, které od přírody máme.

Pro zdárné kvašení nám přirozené množství těchto bakterií na konkrétním druhu zeleniny či jiné potraviny nemusí stačit. Proto můžeme přidat bakterie mléčného kvašení ještě z jiného zdroje. Přirozeným zdrojem, neboli očkovací látkou, je syrovátka. Musí se však jednat o tekutou syrovátku, nikoliv sušenou a jinak průmyslově zpracovanou.

Lidé, kteří trpí intolerancí (nebo alergií) na mléčné bílkoviny obsažené v syrovátce, můžou zvýšit kvasicí procesy přidáním vyššího množství soli do kvašené potraviny.

Sůl potraviny ochrání před kaznými bakteriemi do doby, než bakterie v potravině vytvoří dostatek kyseliny mléčné. Navíc sůl zabraňuje v tomhle případě nežádoucímu alkoholovému kvašení.

Pokud vám ale syrovátka nevadí, volte raději přidání právě syrovátky, protože není nutné zvyšovat slanost kvašené potraviny. S přidanými laktobacily začne kvasný proces rychleji a tím se zminimalizuje možnost, že se kvašení nezdaří.

  • Při kvašení ovoce (ne na alkohol) je také důležité přidat syrovátku. Je to proto, že ovoce obsahuje vyšší množství cukrů a než řeknete švec, začne alkoholové kvašení a ne požadované mléčné.
  • Kvašení zeleniny můžeme ještě urychlit a zlepšit přidáním vhodného koření jako je například kmín či zázvor.

Pak už jen záleží na kvalitě použitých potravin, správné teplotě a receptu. Existuje řada možností a člověk nemusí zůstat jen u kvašeného zelí nebo okurek. Tipy a praktickou ukázku, jak kvasit naleznete v už zmiňovaném pořadu Dobré ráno tady >>>.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *